03:04
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Železniční stanice Plzeň-zastávka byla zřízena v roce 1905. Důvodem bylo zvyšující se množství cestujících mezi Plzní a Klatovy. Během 1. světové války plzeňské Škodovy závody rozšířily svou výrobu, díky čemuž začalo do Plzně cestovat vlakem více dělníků. Z tohoto důvodu byl zadán návrh na výstavbu nádražní budovy. Budova byla postavena ve stylu kubismu, typicky československého architektonického slohu vycházejícího z pravidelných geometrických tvarů.
Povodně patří k pravidelným událostem dějin a významně zasahují do života obyvatel v jejich širokém okolí. Písemná svědectví v kronikách a jiných pramenech máme např. o velkých vodách na Vltavě nebo Otavě. Dokonce dnes existuje i vědní disciplína, která mapuje a popisuje veškeré známé povodně v průběhu času. Podívejte se, čím se zabývá.
Svatojakubská cesta je série poutních tras napříč Evropou, které vedou ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Několik tras vede i přes Česko, v následující reportáži se podíváme, jak to na nich vypadá. A dozvíme se, co vede poutníky k tomu, vydávat se znovu a znovu na cestu.
Výstavba apartmánových domů pro rekreaci na Šumavě a v Krkonoších mění nejen charakter podhorské a horské krajiny, ale i způsob života v podhorských sídlech. Pořad ukazuje příklady necitlivé výstavby a některé její důsledky.
Berlín byl a je proletářským městem a jeho kuchyně není žádná vysoká gastronomie. Reportáž představí snad nejslavnější berlínský produkt rychlého občerstvení, currywurst. Tento pokrm, který je poměrně zajímavý z hlediska složení, po 2. světové válce vymyslela Herta Heuwerová. Currywurst dokonce kdysi míval i vlastní muzeum. Seznamte se s touto odvážnou kulinářskou kreací.
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě cestovatele a spisovatele Jiřího Hanzelky. Poslechněte si, jak se seznámil s Miroslavem Zikmundem, se kterým ve voze značky Tatra procestoval doslova celý svět, a co všechno na svých cestách zažili. Jiří vydal také několik cestopisů a bojoval za toleranci a lidská práva.
Myanmar je oficiální název země, kterou známe spíše pod starším názvem Barma. Přestože se jedná o jeden z nejchudších států celé Asie, je Myanmar skutečným turistickým lákadlem. V zemi se nachází obrovské množství stúp, budhistických památníků, které jsou mnohdy více než tisíc let staré.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.