03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Epizoda Kočičí kopaná ze seriálu Byla jednou jedna koťata pomůže dětem přiblížit, jakým způsobem se projevuje zlost. Koťata totiž hrají na zahradě kopanou a Kočičák soudcuje, protože míč je jeho. Po hádce se ale trefí míčem do okna, kde vaří kočička. Koťata chtějí jít na hřiště, ale Kočičák nechce. Vznikne tím spousta dalších nepříjemností.
Existuje etiketa i na ulici? Určitě ano! Existuje všude, kde se setkávají lidé. Jsou to pravidla, která nám usnadňují život. Po které straně chodníku jdeme? Kdy a kde přecházíme ulici? Pokud tato pravidla dodržujeme, vyhneme se mnohým přímo nebezpečným situacím.
Dnes si můžeme obléknout to, co se nám líbí. Většinou se řídíme podle počasí, ale existují také určitá pravidla, která dodržujeme. Do divadla určitě nepůjdeme v plavkách a na plovárnu ve společenských šatech. Brďo nás stručně seznámí s historií oblékání. Dozvíme se, jak vznikl deštník, a také uvidíme, jak přišít knoflík.
Hotel zná jistě každý. Umíte se v něm chovat? Každý pokoj má svoje číslo a na recepci se musíme přihlásit. Číslo svého pokoje si dobře zapamatujte. Pokud jste v cizině, nemůžete počítat s tím, že se tam domluvíte česky. A další pravidla chování v hotelu? Podívejte se, budou se vám určitě hodit.
Předkrm není nic jiného než malá chuťovka před velkým jídlem, ale proč si ho dáváme? Má naladit naše chuťové pohárky na hlavní chod. Kdo ho asi vymyslel, kdy byl nejoblíbenější a jakou má historii? Podívejte se!
Jak se žilo pravěkým lidem v době ledové a jak se dostali od využití kamenů k objevu kovů. Ve videu se také diváci dozvědí, kdo byli lovci a sběrači a jak se z nich stali zemědělci.
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen bohatý spolkový život v českých zemích v 19. století. Představeny jsou například spolky Hlahol nebo Sokol (včetně jeho zákazů ve 20. století).
Pořad odpovídá na otázky, jak vznikla strašidla a kdo a proč je vymyslel. Mírně strašidelné video vysvětlí, jak strašidla vznikla v lidové tvořivosti coby vysvětlení zvláštních úkazů, světel v lese a podobně.
Valašskou ves Vizovice proslavilo tradiční pečivo, které o Vánocích zdobí nejednu domácnost po celém světě. Jaká je jeho historie? Jak se vyrábělo dříve a jak dnes? A co symbolizovaly jednotlivé figurky?
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.