03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
V upoutávce na ZOH Vancouver 2010 se dozvíte, že se olympijské hry nejprve konaly pouze v létě. Proč? Také zjistíte, ve kterém roce a ve které zemi se konaly poprvé ty zimní. Zkuste odhadnout, v kolika sportech se na těch prvních zimních hrách ve francouzském Chamonix soutěžilo.
Kdy, jak a koho je správné pozdravit? Vyznáme se v pravidlech, nepopleteme je? Poradí nám ETIKETA. Ta se zabývá pravidly chování lidí ve společnosti. V pohádkovém království etikety se všechno popletlo a na pomoc přichází Klára s Mistrem E. Pokud budete sledovat bedlivě, jistě odpovíte správně na závěrečný kvíz.
V dnešní době je Skaut jedním z nejoblíbenějších a nejžádanějších zájmových útvarů. Proč se Mezinárodní den skautů slaví zrovna na svátek sv. Jiří? Jaké jsou skautské zásady? A kolikrát v dějinách byl Skaut zakázaný?
Pojďme se společně podívat, jak lze ekologicky ozdobit vánoční stromek. Dozvíte se, kde se tahle tradice vzala. Každý vánoční stromek si zaslouží trochu oživit. Proč to neudělat vlastnoručně, třeba z papíru, který vám zbyde po balení dárků? Navíc, papírové ozdoby se nerozbijí, když vám spadnou. Papír můžete tvarovat, zastřihávat a pomalovat. Mrkněte na pár tipů, jak na to.
Jistě víte, že 5. červenec je státním svátkem. Proč? Cyril a Metoděj v roce 863 přišli na pozvání tehdejšího panovníka do Velkomoravské říše, aby zvěstovali v té době novou křesťanskou víru. Povedlo se jim také sestavit první slovanské písmo i přeložit křesťanské spisy do staroslověnštiny.
Pasáž zábavnou formou popisuje osobnosti Václava Hanku a Josefa Lindu a vznik a spor o Rukopis zelenohorský a Rukopis královédvorský.
Jestli to tak opravdu bylo nebo nebylo, to se už dnes nedozvíme, ale tyto pověsti, které se nám zachovaly, stojí za to znát. Rytíř Prášil nám poví, jak to bylo s horou Blaník, kde jsou podle pověsti ukryti rytíři svatého Václava. Ti nám přijdou pomoci, až nám bude nejhůř. Celá pověst je i ve znakové řeči.
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Víte, jak dlouho už lidé jedí hrách? Jak ho kdysi zpracovávali? A co všechno se z něj dá uvařit? Slyšeli jste někdy slovo pučálka nebo šoulet? A jaká jídla z hrachu se vaří po světě? To vše se dozvíte v tomto videu.
Pořad odpovídá na otázky, jak vznikla strašidla a kdo a proč je vymyslel. Mírně strašidelné video vysvětlí, jak strašidla vznikla v lidové tvořivosti coby vysvětlení zvláštních úkazů, světel v lese a podobně.
Jak pracuje hrnčíř a co všechno dříve vyráběl do domácnosti? Hrnčířství je představeno jako starobylé řemeslo s dlouhou historií.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.