03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Karel IV. král český a císař římský byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Právě díky své matce se těšil v Čechách velké oblibě a sám si naši vlast také zamiloval. Za své sídlo si vybral Prahu a budoval pověst silného českého království, které neustále zveleboval. Mezi mnoho jeho skutků patří i stavba hradu Karlštejn, který měl sloužit pro uložení toho největšího pokladu v celém křesťanském světě.
Vánoční zvyky se v různých státech liší. Jaké vánoční obyčeje dodržovali naši předci? Dozvíte se například, co to bylo Štěpánování a proč se do jídla přidával med místo cukru.
Pojďme se společně podívat na životní příběh našeho známého vynálezce a elektrotechnika Františka Křižíka. Když ho jako malého osvítila kometa, zjistil, že chce přinést světlo všem lidem. A svůj sen si splnil. Sestrojil světelnou fontánu, která svítí díky obloukovým lampám, a na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži získal zlatou medaili. Věřil, že věda spojuje lidi i národy.
Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se dozvíte, jak s lidovými pranostikami ve 21. století pracují moderní meteorologové. Které berou vážně a které jsou pro ně spíše úsměvné?
Mezi ozdobami mají v mnoha domácnostech na vánočním stromečku své místo prskavky. V Evropě ale není mnoho firem, které je vyrábějí. Možná jedinou u nás najdeme v Ústí nad Labem. Jedinečné jsou prskavky tvarované – stromečky, hvězdičky, čtyřlístky a taky jednotlivá písmena a číslice. Ty přicházejí na svět jen tady. Zároveň zapátráme po tom, jak prskavky spatřily světlo světa a co bychom s největší pravděpodobností mohli považovat za jejich předchůdce.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Jak pracuje hrnčíř a co všechno dříve vyráběl do domácnosti? Hrnčířství je představeno jako starobylé řemeslo s dlouhou historií.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Pojďme se společně podívat na video o cestovateli Miroslavu Zikmundovi. Již od dětství toužil cestovat a miloval cizí jazyky. Jako šestnáctiletý vlakem navštívil Podkarpatskou Rus. Spolu s Jiřím Hanzelkou procestoval Afriku, Jižní Ameriku i Asii. Později českoslovenští komunisté zakázali cestovatelům vydávat knížky, až po pádu komunistického režimu mohli opět cestovat a vydávat cestopisy.
Víte, co znamená slovíčko korupce? Jedná se o kupování si výhod, podplácení a úplatkářství. Je to zneužití vlastního postavení, kdy se někdo rozhodne podle toho, že za to něco dostane pro sebe. Ten kdo úplatek dá, i ten kdo ho přijme, páchá trestný čin.
Seriál Wifina se v tomto díle Sukně pro muže zaměřil na módu. Jestli jste si mysleli, že jsou sukně pouze pro ženy, tak budete vyvedeni z omylu. Podíváme se na sukně, které jsou určeny pro muže.
Jsou vždy k zlosti - závislosti! Proč pro nás nejsou závislosti dobré a co nám berou? Musíme trávit veškerý čas s lidmi, které máme rádi? Co dělat, když nemůžeme nějaké činnosti odolat? To se dozvíte v televizní škole slušného chování.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.