16:06
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Teatroložka Barbara Day v rozhovoru vypráví o tom, jak ji Češi přijali, když sem přijela jako mladá studentka. Vysvětluje, jak se dostala k českému divadlu i jak se učila česky. Společně s Markem Ebenem porovnávají českou a britskou kulturu.
Copak i třeba taková láska není setsakramentsky potřebná věc – když se za to umí chytnout? Druhé dějství dramatu Zahradní slavnost vám představí herci v ukázce, která vznikla v produkci Knihovny Václava Havla.
Výjimečný spisovatel, milovník umění, filozofie, literatury i složitá osobnost, to byl Bohumil Hrabal. Jeho život byl výrazně spojen s několika místy: Brnem, Nymburkem, Kerskem, Kladnem a Prahou. Nejen o Hrabalově vztahu ke konkrétním místům, která se otiskla také do jeho díla, hovoří spisovatelovi přátelé.
„A tu je tedy dnešní a věru melancholická kapitola trudného života France Pabla, hastrmana z Pojizeří. Půjdete-li za velkého deště po Letenské pláni a dáte-li si pozor, možná uvidíte zeleného mužíčka nahoře na vrcholu věže, jak se přesune přes zábradlí na římsu a spokojeně čvachtá v dešti.“ Herec a dabér František Filipovský předčítá v rámci cyklu Malá noční povídka povídku Eduarda Basse Příběh vodníka Pabla ze souboru Pražské a jiné historie.
Věděli byste, co jsou to epigramy? Jedním z nejznámějších autorů epigramů u nás byl bezpochyby novinář a spisovatel Karel Havlíček Borovský, který byl dokonce vyhnán do exilu. Poslechneme si ukázky jeho nejznámějších epigramů a poté se zkusíme zamyslet nad tím, na co autor narážel a co asi chtěl pomocí epigramů říci.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.