02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Evropské země očima dětí. Seznamte se se zemí, které vládne král. Zjistíte, jak vypadá švédská tradice prodeje májových květů, a při tom se seznámíte s inspirativním prostředím švédské školy, s typickou švédskou rodinou a skautským táborem.
Pořad se věnuje příčinám, stručné historii a následkům severoirského konfliktu v ulicích Belfastu.
Nizozemská vláda chce do roku 2030 v zemi výrazně snížit objem škodlivých emisí dusíku. Mezi navrhovaná opatření tamní vlády patří i výrazné snížení počtu hospodářských zvířat. Co si o situaci myslí místní farmáři a co zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví rady EU?
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
Proč je mořská voda slaná a odkud se sůl do oceánů dostává? Co ovlivňuje salinitu moří? Různý obsah solí ve vodě také podmiňuje její hustotu a tím i mořské proudy a jejich vzájemné mísení.
Island je ostrovem sopek, ledu, vodopádů, ale i nejméně zalesněnou zemí Evropy. V reportáži z pořadu Objektiv (2024) navštívíme sopečnou krajinu v Duhových horách a dozvíme se, proč z ostrova zmizely téměř všechny stromy a jak se to místní snaží napravit.
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
V úryvku z pořadu Na cestě (2018) se podíváme na řeku Colorado. Ta je sice nejznámější díky Grand Canyonu, nicméně za pozornost stojí i mnoho dalších míst, kterým tento tok vtiskl nezaměnitelný ráz. Na několika místech však řeku spoutal člověk a vznikly tak jedny z největších umělých nádrží na americkém kontinentu, Lake Powell a Lake Mead.
Proč se v některých balkánských státech stále spoléhají na uhlí? Jaké problémy tento fakt způsobuje těmto státům a lidem v nich žijícím? Reportáž ze dne 23. ledna 2025 vám tyto i další otázky zodpoví.
Třeboňsko je jedním z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině, jedinečné je ale i v mnoha dalších směrech. Třeboňsko bylo zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace už v roce 1977, což svědčí o velkém významu tohoto unikátního území.
Česká republika se za posledních 60 let oteplila o 2 °C a do roku 2050 by se mohla oteplit o stejnou hodnotu. To znamená častější výskyt extrémních jevů, jako jsou sucha a požáry. Tyto změny jsou prakticky nevyhnutelné a dotýkají se nás všech. Je tedy klíčové, abychom se na ně dokázali účinně adaptovat. Bohužel mnoho lidí u nás klimatickou změnu nevnímá jako naléhavý problém, což vede k tomu, že se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost ani na politické úrovni.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.