02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1992 ve francouzském Albertville. Do Francie se zimní olympiáda vrátila potřetí a byla poslední, která hostila i reprezentaci Československa, jejíž hokejisté si z Alp odvezli bronzovou medaili. Krasobruslařka Radka Kovaříková se stala nejmladší českou účastnicí celého klání a Jiří Parma byl třetím nejlepším skokanem na lyžích soutěže. První medaili ze zimních her si jako první z celé jižní polokoule odvezl Nový Zéland.
Pohled do života obyčejných lidí na frontové linii v roce 2015, kdy konflikt mezi ukrajinskými vojsky a proruskými povstalci trval rok. Jak se situaci museli přizpůsobit? S čím se museli vyrovnávat? A čemu denně čelí?
Turín je metropolí italského Piedmontu. Na rozdíl od většiny italských měst s typicky renesanční architekturou v Turíně převažuje architektura barokní. Za zmínku stojí Castello del Valentino. Najdeme tu ale i hrad Borgo Medievale inspirovaný středověkem.
Co se vám vybaví, když se řekne Turín? Turínské plátno, fotbalový Juventus nebo Fiat? Turín byl v prvních letech hlavním městem sjednocené Itálie. Právě tady se začala psát moderní historie země. A místní jsou na to náležitě hrdí. Dodnes je jednou z nejdůležitějších metropolí Itálie. Najdete tu také jedno z největších tržišť v Evropě. Atmosféru města, které žije průmyslem, sportem, vzděláním a kulturou, zachycuje reportáž pořadu Objektiv.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
Na území Švédska se nachází rozmanitá přírodní prostředí. Od slunných pláží přes jezera, močály a severské lesy až po tundru za polárním kruhem. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění je místní příroda velmi zachovalá. Ve Švédsku tak najdeme 30 národních parků, dva z nich nyní navštívíme. Nejprve nejstarší švédský národní park Hamra, následovat bude prohlídka parku Färnebofjärden.
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
Bývalý kaolinový lom Seč u Rudice může svým zbarvením připomínat Duhové hory na Islandu. Geolog Václav Cílek vysvětlí, jak tato přírodní památka ke svému zbarvení přišla.
Tornádo je silně rotující vír vyskytující se pod bouřkou, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit velké škody. Dozvíme se také, jak tornádo vzniká.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.