02:46
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Jelikož je Malta katolickou zemí, Velikonoce mají pro tamní obyvatele velký význam. Oslavy těchto svátků probíhají úplně jinak než u nás, jak se přesvědčíme v následující reportáži. Součástí oslav je ztvárnění křížové cesty, kterou je možné si prohlédnout například na výstavách v miniaturním provedení s ručně vyráběnými figurkami nebo jako průvod ulicemi měst, kterého se účastní až 700 postav.
Prohlédneme si třetí největší španělské město, Valencii, kterému se přezdívá „město mnoha slohů“. Mezi jeho nejznámější stavby patří katedrála či bývalá burza hedvábí z 15. století, která je zapsána na seznamu památek UNESCO. Za zmínku stojí také Plaza Redonda, muzeum keramiky nebo městský park, který byl vybudován v bývalém korytě řeky Turia.
Jedním z nejmenších států Evropy je Lucemburské velkovévodství. To není bohaté jenom finančně, neboť je centrem mnoha institucí a bank, ale i kulturně a svou přírodou. Průvodci Bedekru nás provedou zajímavými místy velkovévodství a dozvíme se také, co má Lucemburské velkovévodství společného s Českou republikou.
Pořad seznamuje diváky s jedním z národních pokladů Irska – alkoholickým nápojem whisky. Přibližuje jeho historii, výrobu a vysvětluje jeho oblibu v této zemi.
Ze všech pěti jeskyní Moravského krasu přístupných veřejnosti je Balcarka údajně nejkrásnější, a to vzhledem k její rozsáhlé krápníkové výzdobě. Před mnoha tisíci lety byla tato jeskyně dokonce obydlena, jak dokazuje mnoho archeologických nálezů.
Ještě před několika lety se Hranická propast krčila co do zájmu světových odborníků ve stínu Macochy. Čím se tyto dva unikátní krasové jevy liší? Jezírko na dně Hranické propasti začalo lákat speleology ve chvíli, kdy měli k dispozici robotické ponorky. Překvapila je mocnost zdejšího vápence a přítomnost agresivní geotermální uhličité vody, která nejhlubší propast světa vytvořila. Opačně než jiné propasti – odspoda nahoru.
Na severní hranici CHKO České středohoří leží čedičová Panská skála s výraznou sloupcovitou odlučností připomínající varhany. Nejdelší z jejích „píšťal" měří 12 metrů. Tento unikátní geomorfologický celek je chráněn jako národní přírodní památka a dle turistických příruček je vůbec nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v republice.
Václav Cílek nás zavede do pražských ulic a pasáží a ukáže nám, kde se v Praze můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Seznámíme se s českým lovcem pytláků Arthurem Sniegonem, který pomáhá v Africe chránit ohrožené druhy zvířat. Zaměřuje se především na slony, jejichž počet kvůli pytláctví radikálně poklesl, jelikož v asijských zemích je slonovina stále velmi poptávaný artikl. Pro ochranu slonů Arthur také založil neziskovou organizaci Save Elephants.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Čekají nás častější zákazy napouštění bazénů nebo omezení zalévání zahrad? Anebo přijdou tvrdší opatření v podobě kohoutků bez vody? Boj o vodu v době veder potřebuje rázná opatření. Suchá léta ukázala, že mohou vyschnout celé ekosystémy. Každý dobrý hospodář by měl se suchem počítat a připravit se na něj.
Je to takové veřejné tabu. Jsme na záchodě, spláchneme. Co se děje dál? A jaké důsledky má vypuštění vany, čisticích prostředků, používání oleje v kuchyni nebo splachování zbytků léků z našich těl? V České republice se daří vyčistit 80 % odpadních vod, ale bez problémů to zdaleka není.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.