04:34
Město Český Krumlov leží na břehu Vltavy kolem původně gotického hradu. Přes další stavby z jiných období zůstalo spolu s komplexem hradu a zámku jedinečným příkladem středověkého města střední Evropy. Jeho architektonické bohatství je nedotčené více než pět století.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Jihočeská vesnička Holašovice je jednou ze tří v Evropě, které se dostaly pod ochranu UNESCO. Stavení s malovanými štíty na návsi jsou unikátní ukázkou selského baroka, stylu jihočeské lidové architektury 19. století. Holašovice jsou živou vesnicí, většina historických domů je stále obydlena. Překrásné štíty, neobvykle zdobená okna i rukodělné výrobky obdivují turisté z celého světa.
Koněpruské jeskyně jsou největším komplexem krasových jeskyní v Čechách a ukrývají různé krápníkové útvary. Podíváme se blíže na typy krápníků, jejich růst a vznik. Přiblížíme si další jeskynní útvary a minerály i nálezy, které zde odborníci v průběhu let objevili.
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
Nedaleko Tábora se nachází obec Chýnov. V její blízkosti byla roku 1863 objevena v podstatě náhodou jeskyně. Již o pět let později se stala první veřejně přístupnou jeskyní u nás. Chýnovské jeskyně nelákají své návštěvníky na bohatou krápníkovou výzdobu, ale na obrovskou barevnou bohatost vápenců.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Když si uvědomíme reálnou spotřebu vody na výrobky běžného dne, chováme se šetrněji a pěstujeme plodiny, které jsou méně náročné na spotřebu vody? Čekají svět boje o vodu? Jak s vodou zacházíme a jak si jí vážíme? O virtuální vodě, půdní erozi, boji o vodu, vodních zdrojích, hospodaření s vodou i migraci si Václav Moravec povídá s Miroslavem Bártou a prof. Bohumilem Jánským.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Rokytka je nejdelší ze všech potoků, které protékají Prahou. V roce 1982 se přírodovědec a ochránce přírody Ivan Makásek vydal podél Rokytky a svoji pouť tehdy popsal v časopise Nika. Po 40 letech se Ivan Makásek podél Rokytky vydává znovu a pokouší se srovnat, jaký byl tento tok v minulosti a jak vypadá dnes.
V roce 2009 vymysleli těžaři na Mostecku tzv. uhelné safari. Velkou měrou k tomu přispělo velké stádo muflonů, které se v oblasti hnědouhelných lomů zabydlelo. Podle dostupných zdrojů jde o světový unikát. Návštěvníci si zde kromě zvířat mohou prohlédnout také velké těžební stroje. Okolí tu díky kopytníkům získává znovu přírodní podobu. Ale nejsou sami. Co všechno tu můžete vidět?
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
Vypravte se s průvodcem Alešem Hámou do Krušných hor. Krušné hory nejsou jen Klínovec nebo Plešivec. Je v nich stále co objevovat. Ať už jeho přírodní krásy, nebo třeba pozůstatky hornické činnosti z let dávno minulých. Je tedy jen otázkou času, kdy přibližně 130 kilometrů dlouhé Krušné hory vystoupí ze stínu Krkonoš nebo Šumavy. Podíváme se i do Jáchymova, který pro mnohé naše předky představoval peklo na zemi, i do propadlin šachet bývalých dolů.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.