04:38
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Nahlédněme společně do rodiny špačků. Jak to u nich chodí, když se vrátí z teplých krajin? Jak si hledají své polovičky? Špačky poznáme podle jejich nezaměnitelného lesklého peří. Myslíte, že byste je nepoznali? Zkuste to.
Proč a jak člověk dříve získával od včel med? V čem spočívá domestikace včel? Podívejme se na to, jak se včelám v průběhu let vyvíjelo tělo, kde se vlastně vzaly a naučily se žít z nektaru. Jak si staví včelí úly, jak přežily dobu ledovou, jak došlo k jejich domestikaci člověkem a kde vlastně původně žily.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Heřmánek pomáhá skoro při všech nemocech, hojí vyrážky, záněty i spáleniny. A navíc umí zlepšit náladu a zkrášlit, jak dobře vědí zlatovlásky, které si jím oplachují vlásky.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Víte, který pták má křídla, ale neumí létat a proč mají ptáci tělo pokryté peřím? Víte, proč se v zimě staví ptáčkům budky a jak na výrobu krmítka? Kteří ptáci jsou stěhovaví? Brďo dnes zkoumá záhady ptačí říše.
Jako domácí mazlíčky si můžete pořídit pestrou škálu různých ještěrů, například agamy, leguány nebo chameleona. Musíte ale dát pozor na to, jaké jedince dáte společně do jednoho terária, aby se nepokousali při boji o přízeň samičky. Šikovný chovatel může dokonce odchovat malé ještěrky.
Jak dostat píci z louky pod střechu? Dřív to byla velká dřina, ale dnes nám s tím pomáhají nakladače a manipulátory. Pokrok naštěstí nejde zastavit. Schválně jestli zjistíte, jaký je rozdíl mezi různými nakladači. Větší svaly než ty lidské mají nakladače teleskopické! A co znamená slovo teleskopický? Co všechno tyhle nakladače dokážou?
Víte, kde u nás najdete teplomilný dub pýřitý neboli šípák? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Koněpruské jeskyně jsou největším komplexem krasových jeskyní v Čechách a ukrývají různé krápníkové útvary. Podíváme se blíže na typy krápníků, jejich růst a vznik. Přiblížíme si další jeskynní útvary a minerály i nálezy, které zde odborníci v průběhu let objevili.
Drůbež je nejrozšířenější zvířectvo chované na maso po celém světě. Skupinu hrabavé drůbeže netvoří jen slepice, ale jak uvidíme, také krůty, perličky, pávi nebo pštrosi. Seznámíme se s předkem našich slepic kurem bankivským a zjistíme kolik plemen slepic se na světě chová.
Věděli jste, že motýl martináč hrušňový se musí předzásobit potravou na celý život ještě jako larva? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.