24:12
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku seznámit s hospodářskými zvířaty. Jaká hospodářská zvířata známe, co o nich víme a k čemu lidem slouží? Také si vyzkoušíme, jak se dojí kráva a zkusíme najít názvy hospodářských zvířat v nápěvech známých písniček.
Když děti učí telka! Vítat jaro písničkou nás naučí Karolína Řepová. V minulém díle jsme vítali jaro říkadlem, nyní k němu ještě přidáme písničku, kterou si procvičíme. Ale to není všechno. Vyrobíme si vlastní perkusní hudební nástroj! Jak na to? To vám ukážeme. Vše doprovodíme pohybem a určitě budeme mít dobrou náladu.
Když děti učí telka! Těšíte se na jaro? My také! Zkusíme ho přivítat. S Karolínou Řepovou ho budeme vítat říkadlem, které doprovodíme "hrou na svoje tělo". Pomůže nám lépe si zapamatovat slova.
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku naučit, jaká máme roční období. Víte, jak se střídají a co je pro každé z nich typické ? Na závěr si zkusíme barevný experiment s maceškami.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
Vyrobit si něco vlastníma rukama je opravdová zábava. Podívejte se, jak si i vy doma můžete vyrobit úsměv na špejli. Budeme potřebovat: metličku, kusy barevných látek, lepicí pistoli, nůžky, větvičky, knoflíky, peříčka, vatová vajíčka, barvy, chlupatou vlnu, pastelky, fixy, lepidlo a tvrdý bílý papír. A můžeme jít na to.
Co znamená, že se vynáší smrt? Děti se seznámí s tradicí Smrtné neděle a zjistí, co je to smrtka, jaký je její význam i to, jak ji připravit na odchod. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: „Proč se do bazénu s vodou dává chlor?“
Pořad děti motivuje úvodní básní „Jabloňka“. Názorně ukazuje proměny jabloně během celého roku (zimní spánek, jarní květy, opylování včelkami, dozrávání a podzimní plody, jablka). Popisuje jablko zvenku i zevnitř, včetně pojmenování jeho částí. Součástí jsou i nápady, co všechno se dá z jablek udělat a vyrobit. Pojďte se podívat s námi.
Co se stalo, když Andulka hlídala Barborku? Děti se dozvědí, kolik práce je potřeba udělat v létě kolem domu i jak náročné je starat se o miminko. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pořad seznamuje děti pomocí úvodní básně s různými druhy ovoce (jablka, broskve, hrušky, blumy, švestky). Vysvětluje, co to znamená sad a jak a kdy se má správně sklízet ovoce. Pomocí lupy zkoumá a objevuje, co se ukrývá uvnitř ovoce. Nakonec dětem vysvětlí rozdíl mezi pojmy peckoviny a jádroviny.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vznikl řízek. Co nazval rakouský císař kdysi rakouským národním pokladem? A kdo za to mohl? Staří Řekové obalovali řízky ve zlatě. Naštěstí jim to úřady brzy zakázali.
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 4. ročníku měřit čas. Zopakujme si časové údaje a jednotky času. Podívejme se do historie, čím se dříve měřil čas. Dozvíme se zajímavosti o některých živočiších naší planety a v čem bychom je mohli porovnat podle času. Na závěr si vyrobíme sluneční hodiny.
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.