19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Garrulus glandarius neboli sojka obecná. Je to sestřenka například vrány, krkavce nebo straky. Žije nejen v lese, ale i v okolí lidských obydlí. Víte, že je jedním z našich nejchytřejších ptáků a že sází duby? Pojďme se v pořadu Terčin zvířecí svět podívat do záchranné stanice, kde vám chovatelka Zuzka prozradí, jak se k nim sojky dostaly.
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" jednoduše vysvětluje, proč se střídají roční období. Nápaditou formou vysvětluje známé jarní pranostiky.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Hrdinou tohoto příběhu je bodlinatý nemotora, ježek východní. Náš Pajda měl v životě v přírodě smůlu, po střetu s autem mu zůstala chromá noha a navíc oslepl na jedno oko. Na každém kroku ho čekalo nějaké překvapení, číhala na něj různá nebezpečí. Ale Pajda se statečně rval s osudem. A aniž tušil, mělo se na něj usmát i štěstí. Do stejných míst jako on zamířila i jedna ježčí dáma, jeho budoucí nevěsta.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Tentokrát s dětmi řeší problém zachycování dešťové vody. Nachytanou vodu po dešti, tzv. dešťovku, můžeme použít k zalévání zahrady, ke splachování záchodu, k mytí... Šetříme tak nejen přírodu, ale i naši peněženku. Jak to? A proč bychom měli chytat dešťovku?
V sítí potravních vazeb zastává žížala významné místo. Víte, že na světě je přes 3 000 známých druhů žížal a předpokládá se, že ještě 2 500 neznámých? Tyto a další zajímavosti se dozvíte v tomto díle pořadu Přidej se.
Věděli jste, že v naší nejrozsáhlejší stepi se mimořádně daří jednomu z divů naší přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když rozbolí zuby, je to hrůza. Víte, kolik máte zubů, čemu říkáme mléčný zuby a jak předejít zubním kazům? Brďo uvidí, jak funguje prevence zdravého chrupu a ústní hygiena. Nestačí jen kartáček, ale čistí se i prostory mezi zuby mezizubním kartáčkem. Kdo vynalezl první zubní vrtačku a proč?
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Putování po CHKO Třeboňsko začneme kde jinde než v Třeboni, jejíž centrum je městskou památkovou rezervací. Zdejší krajina je již od středověku přetvářena člověkem, většině z nás se nejspíš jako první vybaví rybníkářství. Chráněná krajinná oblast tu byla vyhlášena koncem 70. let a území je zároveň i biosférickou rezervací UNESCO.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Vysvětlení pojmu srážkový stín, popis příčiny jeho vzniku i jeho projevů a dopadů na krajinu obývanou člověkem, zejména tu podhorskou.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určili v náročných expedičních podmínkách Amazonku.
13 902
782
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.