19:54
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Jaký smysl mají pro předpověď počasí meteorologické stanice podobné té, která je na Milešovce? Jaké charakteristiky a veličiny počasí se mohou měřit? Jak vypadá meteorologická zahrádka? Dozvíme se také, že oblaka nejsou tvořena vodní parou, jak se lidé často domnívají.
Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.
Téměř čtvrt roku trvala erupce na Kanárském ostrově La Palma. Láva zničila skoro 3 tisíce budov, 7000 lidí vyhnala z domovů, škody se vyšplhaly v přepočtu na 22 miliard korun. Nevídaný přírodní úkaz si naštěstí nevyžádal žádnou přímou lidskou oběť. Cumbre Vieja ohromuje nejen svou majestátností, ale i silou a vytrvalostí. Konec erupce ohlásily úřady až na Boží hod vánoční. Ale ani tento klid není stoprocentní. Jak se s touto na evropské poměry nevídanou hrůzu vypořádali místní?
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
K turisticky nejvyhledávanějším místům Šumavy patří i to, kde se nalézá jeden z pramenů řeky Vltavy. Vydejme se společně k nejmocnějšímu prameni největší české řeky. Porozhlédneme se po krajině, která inspirovala spisovatele Karla Klostermanna a též hudebního skladatele Bedřicha Smetanu.
Rychlebské hory rozhodně nepatří k nejznámějším českým pohořím. Jejich nadmořská výška však není na české poměry nijak zanedbatelná, nejvyšší vrchol Smrk měří 1124 m n. m. Toto pohoří na česko-polském pomezí přitahuje zejména cyklisty. Příhraniční poloha Rychlebských hor po druhé světové válce zásadně ovlivnila osídlení oblasti. Jak?
Na území pražské Liboce se rozprostírá obora Hvězda. Ta byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru. Centrální lesopark přechází v okrajových oblastech obory v přirozený les, který představuje jednu z mála oblastí na území Prahy, které historicky nebyly nikdy odlesněny.
Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní louku.
Klaun Moudronos nám představí koloběh vody v přírodě. Dozvíme se, jak je voda důležitá a proč je potřeba s ní neplýtvat. Víte, co je to vodoměr? A vodovod? I to nám Moudronos prozradí. Seznámí nás i se skupenstvími této zdánlivě obyčejné, ale přesto vzácné tekutiny.
V přírodě kolem nás se dá jíst ledacos. Jak ale na louce vybrat, co opravdu bez obav sníst, a co radši ne? U rostlin platí úplně stejné pravidlo jako u hub: Sbíráme jen to, co opravdu známe. Ve videu vyrazíme s botanikem Romanem Pavelou do parku, nasbíráme zde řebříček, jetel, jitrocel a další bylinky. V kuchyni z nich pak připravíme oběd o dvou chodech.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.