01:48
Rozhovor s odborníkem
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Chcete navštívit jadernou elektrárnu Dukovany? Jak taková jaderná elektrárna funguje, uvidíme na schématu. Podíváme se, jak vypadá palivový článek. Zajímavé je porovnání množství jaderného paliva spotřebovaného za jeden rok s množstvím spotřebovaného uhlí v tepelných elektrárnách.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Proč sýkorky na krmítku neocení zrní a které ptačí druhy obilninami naopak potěšíte? Čím se u nás ptáci živí v zimě? A máme je vůbec v zimě přikrmovat? Co jsou to ptačí kovadlinky? A které ptačí druhy nepotřebují pít? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Zvířata disponují velmi rozsáhlým repertoárem nejrůznějších komunikačních prostředků. Komunikují mj. i pomocí doteků. Vědci z Tokijského oceánského výzkumného institutu provádějí nedaleko souostroví Izu jeden z nejrozsáhlejších výzkumů delfínů v dějinách. A nacházejí paralely mezi dotykovou komunikací delfínů a našich nejbližších příbuzných, šimpanzů. Na jednoznačnou interpretaci delfíních dotyků je ale ještě nejspíš příliš brzy.
Jak je možné ochočit nejrychlejší zvíře na světě? Gepard patří mezi kočkovité šelmy, ale díky jeho mírnější povaze jej ochočit lze. V reportáži se seznámíte nejen s jednou chovatelkou z Česka, ale také se dozvíte mnoho informací o gepardech.
Wales není jen o ragby, ovcích a turistických zážitcích spojených s jízdou vlakem malebnou velšskou krajinou po úzkokolejné železnici. Zpravodaj Petr Voldán vám ukáže místo, kde se vyrábí velšská whisky, a představí vám vesnici s nejdelším názvem na světě, Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch.
Zlín je od roku 1894, kdy zde byla založena celosvětově úspěšná firma Baťa, spjat s obuvnickým průmyslem. O historii firmy Baťa, netradičních metodách jejího vedení i neslavném poválečném konci Baťů v Československu, ale i o tom, jaké stopy zanechali bratři Baťové ve Zlíně, se dozvíme ve videu.
Jednání o stavebním povolení trvá v Česku rekordně dlouho, což má dopady na všechny obyvatele, i když zrovna nic nestaví. Reportáž představí konkrétní případ snahy o získání stavebního povolení pro rozšíření rodinného domku.
Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.
Vysvětlení chromatografie a názorná ukázka dělení barviv obsažených v listech. Extrakce barviva pomocí lihu vede ke vzniku zeleného roztoku. Výsledkem chromatografie jsou jednotlivá barviva: žlutý xantofyl, což je karotenoid, zelený chlorofyl a oranžový antokyan.
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
S odborníkem na genetiku plodin o tom, jak nasytit stále rostoucí lidskou populaci. Proč už nestačí konvenční hnojení a které plodiny jsou nadějí do budoucna? Co má společného rostlinná genetika a problémy s hladověním? Proč se šlechtí rostliny? A jsou geneticky modifikované rostliny skutečně zlo? O potravinách budoucnosti hovoří rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.