06:04
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.
Víte, že se stále vedou spory o tom, jestli je lýkožrout smrkový neboli kůrovec nebezpečným škůdcem, nebo přirozenou součástí přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Hluchavka roste skromně v příkopě, na skládce, u cesty či v zákoutích zahrádek, kterým se málo věnujeme. Přitom medově voní a je účinná proti nachlazení a kašli.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Víte, jak poznáte, že na daném místě bylo nějaké zvíře? Slouží k tomu tak zvaná pobytová znamení. To jsou třeba ohlodané šišky. Každé zvíře totiž vyzobe ze šišky něco jiného. Taková znamení si můžete fotit, zaznamenávat do knihy, ale také vzít s sebou domů. Můžete z nich vypozorovat příběh, který zvíře zažilo. Tak hurá do přírody.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďte si s námi zazpívat písničku o broucích. Můžete si pak také nějakého broučka vymodelovat. Inspiraci načerpejte z videa nebo z vlastní představivosti. Zkuste odpovědět na pár otázek: Věděli byste, proč jsou i ti nejmenší broučci důležití a proč je potřeba je chránit? Poznali jste některé hmyzí kamarády z videa? A jaké brouky znáte vy?
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na ptačí kamarády. Víte, proč jsou ptáci v přírodě nenahraditelní? Jak jim můžeme pomoci? Co můžeme nabídnout ptákům do krmítka a kam ho umístit? O tom všem si budeme povídat s kamarádkou žížalou.
Bojíte se myší? Chováte domácí mazlíčky, jako jsou morčata, osmáci nebo pískomilové? Brďo vás provede světem hlodavců. Prozradí vám, že nejmenším hlodavcem je rejsek, kterého si lidé často pletou s myškou, anebo že k hlodavcům patří i pichlavý dikobraz. Dozvíte se, jak na chov pískomila i jak žije veverka nebo bobr.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
Robůtek Kit a pan Baterka si dají závod, při kterém využijí mořské ptáky. Pan Baterka letí s pelikánem a rackem, zatímco Kit využije fregatky a tučňáka. Čím se od sebe liší? Kdo tenhle závod nakonec vyhrál, se dozvíte v tomto díle ze seriálu Kosmix: Pod hladinou.
13 980
796
4 756
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.