06:04
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Den matek se v České republice neslaví příliš dlouho, ale přitom není ve světě žádnou novinkou. První zmínka o něm sahá až do starověkého Řecka. Oficiálně vznikl na začátku dvacátého století v USA, postupně se rozšířil do celého světa a nyní tento svátek slavíme i u nás.
Když děti učí telka! Kdo nás má nejraději? Přeci maminka a tatínek! Naučme se písničku, která bude jen o nich. Jako doprovod si vezměme dva kamínky. A jestli máte sourozence, můžete si písničku zahrát a zazpívat společně!
Vertikální zahrádka? Co to je? I na malém prostoru můžeme pěstovat více rostlin. Prostě si je zavěsíme nad sebe. Podívejte se, jak na to. Všechny k tomu potřebné věci určitě najdete doma.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Na raka říčního narazíme jen vzácně v chladných a čistých vodách pod přehradami. Dožívá se až 20 let, ale je citlivý na čistotu vody. Zničující se pro něj v poslední době stala epidemie račího moru.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Pojďme se společně podívat na návod, jak postavit originální krmítko pro veverky. Základním materiálem je dřevotříska, zhruba tak jeden centimetr silná. Plexisklo by nemělo být příliš těžké ani lehké. Na závěr nezapomeňte naplnit krmítko ořechy, semeny nebo směsí pro hlodavce.
Kozy se chovají především na maso, kůži a pro mléko. Koza se také zasloužila o rozkvět písemnictví, protože z její kůže se vyráběl pergamen na psaní. Víte, kde a jak kozy způsobují ekologickou katastrofu?
Znáte náš největší vodopád? Najdete ho kousek od Harrachova na řece Mumlavě. Voda tu vymlela prohlubně, kterým se říká obří hrnce, obří kotle nebo také čertova oka. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pojďme se společně podívat na našeho jediného jedovatého plaza. Je jím zmije obecná, která má jedu jen málo a velmi jím šetří. Zmije je přirozeně plachá a snaží se člověku vyhýbat. Je poměrně malá, váží 50-100 gramů. Predátorem zmije je třeba užovka hladká, která se běžně živí mladými zmijemi.
„Jsou na světě ještě místa, kde je voda čistá.“ Jedním z nich je právě oblast Bílých Karpat a okolní příroda, které navštívíte s medvíďaty. Naučíte se s nimi vnímat krásy naší vlasti a milovat kulturní dědictví. Projdete se bukovými lesy kolem vysílače Velká Javořina. Navštívíte skanzen ve Strážnici a propadnete kráse modrotisku, malovaného nádraží nebo vám učaruje zdejší vinohrad.
Navštivte s námi záchrannou stanici v Praze, kde si povíme něco o netopýrech. Třeba co potřebuje takový netopýr pro přežití ve volné přírodě. Kolik druhů netopýrů u nás žije? Co o nich víme? A věděli byste, jak se takový netopýr orientuje při letu nebo co všechno má na jídelníčku ?
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Hluchavka roste skromně v příkopě, na skládce, u cesty či v zákoutích zahrádek, kterým se málo věnujeme. Přitom medově voní a je účinná proti nachlazení a kašli.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.