05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Pokud roztavené sklo kápneme do studené vody, jeho povrch se prudce zchladí, i když střed zůstává déle tekutý a má tendenci se smršťovat. Ale kapka se už nemůže zmenšit, protože ji drží vnější skořápka zchladlého skla. Výsledkem je obrovské vnitřní napětí. Pokud se kousek rozbije, uvolní se tolik energie, aby se rozbila i další část.
Co se stane, když zazátkujete nádobu s téměř vroucí vodu a polijete ji vodou studenou? Voda začne opět vřít. Ochlazením došlo ke kondenzaci vodních par v nádobě, tím se výrazně snížil tlak uvnitř, a proto voda vře i při nižší teplotě.
Kov je dobrý vodič tepla, tudíž z jazyka odvede teplo rychle ven a sliny mezi jazykem a zábradlím během chvíle zmrznou. Jazyk se ke kovu přilepí. Kdybychom podobný pokus udělali s plastem nebo se dřevem, tak se ke kovu nepřilepí, jelikož plast a dřevo jsou špatné tepelné vodiče.
Vyzkoušejte si své znalosti o teple, jeho přenosu a teplotách v krátkém kvízu. Víte například, k čemu slouží solární kolektory nebo jaká je teplota vlákna svítící žárovky?
Na čem závisí, zda se rozbije sklo? Závisí to nejen na hmotnosti tělesa, ale také na tom, jakou má hybnost. Co je vlastně hybnost? Hybnost je schopnost pohybujícího se tělesa něco rozbít. Je to vektorová fyzikální veličina, která závisí na hmotnosti a okamžité rychlosti pohybujícího se tělesa. Vypočteme, jakou hybnost má bowlingová koule.
Co podmiňuje rychlost reakcí člověka? Jaké faktory vstupují do našeho jednání při potřebě rychlé odezvy a jaké jsou fyziologické limity, které nelze překročit? To jsou otázky, které nezajímají jenom psychology, ale třeba i kriminalisty. Mohou hrát důležitou roli při řešení například dopravních nehod, ale mohou často nabourat i tvrzení obhajoby v případech nejrůznějších násilných zločinů. Právě proto se rychlosti reakcí věnují i kriminalisté na Policejní Akademii České republiky. Vše studují pomocí experimentů. Podívejte se, jak probíhají.
Krátká pasáž vysvětluje princip tlakové síly na pokusu s vajíčkem.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Klimatická změna kriticky poškodila Velký bariérový útes, největší korálový útes planety. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů. Nejrychleji koráli ubývají v posledních 10 letech. Na vině je stoupající teplota mořské vody. O změnách na korálových útesech hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek.
Brdy se staly chráněnou krajinnou oblastí v roce 2016 a prozatím se jedná o nejmladší chráněné území svého druhu na našem území. Ještě dávno před tím však byla tato oblast oblíbená mezi trampy. Kromě trampingu jsou Brdy spjaté také s vojenským výcvikovým prostorem, který tu fungoval už od první republiky a výrazně pozměnil ráz místní krajiny.
Kdy přesně začíná v našich podmínkách období jara a léta a proč je to dnes jindy, než jak tomu bylo v minulém století? To nám prozradí vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze Tomáš Prosecký. Také se dozvíme, co je to astronomické, vegetační, meteorologické a klimatologické léto a jaký je mezi nimi rozdíl.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.