00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Člověk si vybírá nejlepší plodiny a druhy živočichů tak, aby z nich měl co největší výnos a co nejméně práce. K tomu slouží šlechtění odrůd rostlin a plemen zvířat. Upřednostňují se žádoucí geny, tedy vlastnosti, které se dále přenášejí z rodičů na potomky. Šlechtí se například i drůbež. Její chov podléhá přesným technologickým postupům.
Primářka Renata Gaillyová z FN Brno popisuje, jaké jsou dědičné příčiny pro vznik rozštěpu rtu a patra u novorozenců. Ve druhé části se video přesune přímo na operační sál, kde plastická chirurgyně Jitka Vokurková opravuje jednostranný rozštep u novorozeného chlapečka. Při operaci je potřeba rekonstruovat správný tvar kůže, sliznice i svaloviny, aby se zajistil zdravý vývoj dítěte.
Bílí tygři, kteří jsou v České republice k vidění v ZOO Liberec, nejsou speciálním tygřím druhem, ale pouze barevnou odchylkou tygra indického. Jedná se o částečný albinismus (tzv. semialbinismus). Jedinci sice nemají dostatek pigmentu, ale mají modré oči, nikoli červené, jako praví albíni. Video nastoluje otázku, jaký smysl může mít chov podobných „druhů" pro vlastní ochranu přírody.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.
Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.
Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.