00:57
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Máte rádi slunění? Pak byste měli vědět, že zvyšuje riziko vzniku melanomu. Tato nemoc ročně postihne přibližně 1300 obyvatel ČR. Melanomy tvoří jen dvě procenta ze všech zhoubných nádorů, jsou ale velmi nebezpečné. Ač nenápadné a nebolí, často vytvářejí metastázy a léčba je pak komplikovaná. Poradíme vám, jak průběžně sledovat svou kůži, kdy zajít k lékaři a jak rozvoji melanomu předcházet.
Od nepaměti učí všechny náboženské systémy lidi, kým mají být a jak se mají chovat. Od stejné nepaměti lidé tyto příkazy překračují a zákazy nerespektují. Včetně samotných představitelů církví. Jaký je rozdíl mezi psychologickým a biologickým altruismem? Lidé nejsou čistí sobci, většinou jim altruismus není cizí.
V lidské pokožce jsou buňky zvané melanocyty, které vytvářejí pigment melanin. Při vystavení slunečnímu záření produkují více melaninu, díky čemuž naše kůže tmavne. Melanocyty často vytvářejí barevné skvrny: pihy, mateřská znaménka a podobně. Pokud se však melanocyty začnou neřízeně množit, vzniká zhoubné nádorové bujení – melanom. S jeho léčbou nás seznámí náš přední dermatolog, prof. Petr Arenberger.
Téměř 7 tisíc jazyků, jimiž se na Zemi mluví, jde rozdělit do dvou hlavních skupin. Kromě jazyků tonálních jsou to jazyky atonální, mezi které patří například i čeština nebo angličtina. Slovo v atonálním jazyce nemění význam, je-li řečeno v pozměněném tónu. Jak ale historie vzniku těchto jazykových skupin souvisí s genetikou člověka?
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle si vysvětlíme pojem alergie, alergen, cestu jeho vniknutí do organismu a následné projevy alergie. Ukážeme si, co je to spirometrie a testy na prokázání alergie a určení alergenu. Zmíněna je také pylová informační služba a způsob jejího fungování.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
14 100
861
4 792
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.