06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
Není asi slavnějšího policejního konfidenta v českých dějinách než spisovatele Karla Sabiny. Pod krycím jménem Roman udával známé postavy české kultury 19. století, např. Jana Nerudu, Boženu Němcovou, Josefa Václava Friče, Františka Palackého. Podívejte se na diskusi historiků proloženou televizní inscenací o tzv. národním soudu nad Sabinou.
Spisovatel Arnošt Lustig hovoří o tom, proč začal psát o době, kterou strávil v koncentračním táboře. Co má podle něj spisovatel společného s truhlářem? Podívejte se.
Poznejte nejvzdělanějšího Čecha své doby. Přesuňme se do 12. století a seznamme se s pražským knězem, který se zapsal do historie jako autor kroniky. Zachytil v ní pověsti, které mu údajně vyprávěli starci, např. pověst O příchodu praotce Čecha na horu Říp nebo O dívčí válce. Zapsal je v jazyce tehdejších vzdělanců, v latině. Psal ale také o době, ve které žil, a proto kronika slouží jako zdroj poznatků o životě v českých zemích.
První polistopadový prezident Václav Havel napsal divadelní hru Zahradní slavnost. Absurdní drama zobrazuje slavnost úředníků a jejich vyprázdněné fráze, které jsou cestou k dosažení moci a vyšší společenské prestiže. Jednu z nehranějších her Václava Havla zinscenovalo Východočeské divadlo v Pardubicích. Podle Břetislava Rychlíka tento text nestárne. V archivních záběrech uvidíte, jak o hře přemýšlel sám autor.
12 243
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.