03:36
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Z náměstí přijde Poutník do Manželské ulice. Průvodci mu chtějí ukázat rozkošný stav manželský. Přichází k velkým váhám u brány zasnoubení. Tam se váží muži se ženami, a když se k sobě hodí, jsou vpuštěni do manželského stavu. Jdou dál ke kováři, který k sobě manžele řetězy přikovává. Manželství je prý nejpevnější z lidských svazků. Poutník chce odejít, ale Mámení ho mámí, aby si také vybral ženu za manželku. On utíká pryč, ale najednou se něco stane. Vstoupí nakonec i Poutník do stavu manželského?
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Spisovatelka Petra Hůlová mluví o třech knihách ze současné české literatury, které ji zaujaly: sbírce povídek Olej do ohně Lubomíra Martínka a sbírkách básní Orchestr kostitřase Tomáše Weisse a Suť Jonáše Hájka.
Výjimečný spisovatel, milovník umění, filozofie, literatury i složitá osobnost, to byl Bohumil Hrabal. Jeho život byl výrazně spojen s několika místy: Brnem, Nymburkem, Kerskem, Kladnem a Prahou. Nejen o Hrabalově vztahu ke konkrétním místům, která se otiskla také do jeho díla, hovoří spisovatelovi přátelé.
Kurátorka sbírek litomyšlského muzea Hana Klimešová nás provází prvním zdejším pobytem Boženy Němcové v roce 1839. Narodil se jí tu její druhorozený syn Karel. V té době už zde pobývala také velká vlastenka Magdalena Dobromila Rettigová, se kterou se tu Němcová seznámila a velmi se v ní zhlédla.
Marek Šindelka hovoří o svém názoru na funkci literatury a také o tom, co pro něj znamená psaní. V rozhovoru dále popisuje současné problémy, které se promítly do knihy povídek Mapa Anny.
Představení života vědce a obrozence F. L. Čelakovského a doby, ve které žil. Pasáž zachycuje i ukázky a interpretace jeho literárních děl.
10 507
492
2 785
943
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.