06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
Čtení je zábava. Karaoke čtení je tu proto, aby vám s ním pomohlo. Společně si čteme z knížky Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky. Texty zároveň sledujeme na obrazovce. Učíme se správně intonovat, orientovat se v textu a rozšiřujeme si slovní zásobu. Dnes si přečteme příběh Pohádka o jaguárovi.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Spisovatel Pavel Kohout vytvořil osobní obraz 20. století ze svých vzpomínek. Vypráví o osudu Československa během druhé světové války, který vnímal jako selhání kapitalismu a západních demokracií, i o tom, kdo jako první četl jeho verše. Ten samý člověk byl pak popraven po atentátu na Heydricha, neboť se staral o parašutisty atentátníky. Jmenoval se Vladimír Petřek. Ten byl nejen pravoslavným knězem, ale i patriotem, který viděl jedinou naši naději ve spojenectví ve Sověty a tím předurčil Kohoutovo budoucí politické směřování.
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.