06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Po návratu z Brixenu měl Havlíček zakázaný pobyt v Praze. Povolen mu byl až v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že je nevyléčitelně nemocný. Krátká ukázka z minisérie Božena zaznamenává setkání jeho setkání s Boženou Němcovou. I zde byl Havlíček pod neustálým policejním dohledem.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
Nejen obrozenci, ale i pozdější literáti a politikové (Tomáš Garrigue Masaryk) hledali možnost spolupráce s Ruskem, k němuž mělo Česko blízko jak v devatenáctém století, tak ve století dvacátém. Rusko bylo pro Česko vždy vhodnou alternativou, což úzce souvisí i s pojmy rusofilství, slavjanofilství a slovanství. Historikové Martin Putna a Vratislav Doubek a rusista Libor Dvořák diskutují o česko-ruských vztazích a o významném vlivu českého školství na pojetí slovanství.
František Palacký měl již od dětství vhodné podmínky pro studium. Kvůli studiu pobýval později v Kuníně, Trenčíně či Prešpurku (dnešní Bratislava). Pak začal pracovat jako vychovatel, také se stal archivářem u Šternberků. K prosazení ve vědecké a umělecké společnosti mu dopomohl Josef Dobrovský. Palacký mluvil mnoha jazyky a jeho první láskou byla Nina Zerdahelyová.
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
Karel Čapek zemřel náhle 25. prosince 1938. Kvůli tíživé dobové situaci instituce, jako bylo Národní divadlo, odmítly zorganizovat jeho pohřeb. Právě na pohřbu se však naposledy sešli pátečníci. Ve videu se dozvíte nejen to, jak tento významný český novinář a spisovatel zemřel a jaké komplikace provázely jeho pohřeb, ale i jak během svého posledního roku života bojoval za republiku. Pasáž je zakončena dobovými záběry z pohřbu.
12 705
703
4 221
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.