06:14
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na otázku, jaká literatura se četla a vydávala v 60. letech 20. století a za doby normalizace. Ani v této době nebylo kvůli cenzuře lehké vydat knihu a literatura se postupně rozpadla na několik proudů. Také se dozvíme, co byly v té době oblíbené knižní čtvrtky.
Kateřina Tučková se v rozhovoru vyjadřuje k otázce dramatizace prozaického díla včetně adaptace jejího románu Bílá Voda v Národním divadle v Praze. Adaptaci románu již zpracovalo také Městské divadlo v Brně, což nabízí možnost srovnání přístupu obou divadel k literární předloze. Za román Bílá Voda byla autorka oceněna Státní cenou za literaturu.
Začátek televizního zpracování malostranské povídky Návrat pana Ryšánka ukazuje záběry z Malé Strany, jedné z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy vzniklé v podhradí Pražského hradu, která byla do roku 1784 samostatným městem. Jde o jednu z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, lokalitu plnou památek, tajemných uliček a zákoutí, která inspirovala mnoho umělců včetně slavného rodáka Jana Nerudy.
Průvodci přivedou Poutníka k jakési řece, kterou procházejí lidé. To jsou prý křesťané, kteří tam byli křtěni. Poutníkovi se tito lidé zdáli pokojní, proto se mezi ně chtěl podívat. Myslel si, že konečně nalezne lidi pokoje. Ale mýlil se! A tak se nakonec vrací nohama pěkně na zem.
13 495
756
4 597
1 302
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.