02:10
Roku 1856 umírá Karel Havlíček Borovský. Ukázka z minisérie Božena zachycuje jeho pohřeb, který se stal jakousi manifestací vlastenectví. Jako takřka každý vlastenecký projev v 50. letech 19. století se i rozloučení s Havlíčkem dělo za bedlivé pozornosti tajné policie. Pohřeb organizoval Josef Němec, který byl následně potrestán osmidenním vězením...
Proč Božena Němcová svým životem ve své době tolik vyčnívala? V 1. polovině 19. století existovala poměrně přesná pravidla, co se od ženy a manželky očekává. Němcová se ale chovala úplně jinak, proto bylo její okolí včetně manžela tak často pobouřeno jejím životním stylem. K postavení ženy ve společnosti 1. poloviny 19. století se vyjadřují scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková, odborný konzultant minisérie Tomáš Feřtek, historička Milena Lenderová a literární historik Milan Horký. Video obsahuje ukázky z minisérie Božena.
Autorská literární cesta Boženy Němcové začíná poezií. Po úspěchu básně Ženám českým napsala i další básně. V ukázce z druhého dílu minisérie Božena zazní básně Moje vlast a Hvězda má.
Charakteristickou aktivitou českých vlastenců byly vycházky do přírody, při kterých se debatovalo o jazykových, literárních, kulturních i politických otázkách. Pasáž z druhého dílu minisérie Božena ukazuje vycházku, při níž se vede debata o vztahu k Rusku. Tématem vášnivé rozpravy Tyla s Havlíčkem je Tylovo dílo Poslední Čech, dojde i na deklamování veršů, do kterého se zapojí také Němcová.
Božena Němcová byla ve své době jednou z mála emancipovaných žen. Během pobytu v Domažlicích poznala, že venkov je oproti Praze v mnoha ohledech zaostalejší, a snažila se lidi probudit – především tématy ženské rovnoprávnosti, vlastenectví a kvalitního vzdělání. U domažlické společnosti ale příliš pochopení nenašla.
Prvotní čtenářské zkušenosti Boženy Němcové byly spjaty s německou literaturou, kterou obdivovala. Ukázka z minisérie Božena je jakýmsi uvedením do čtenářského světa mladé Barbory, která předčítá pasáž z Goethova Utrpení mladého Werthera.
Babička patří k vrcholným dílům celé české literatury. Literární historik Milan Horký, historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková hledají odpověď na otázku, kde našla Božena Němcová inspiraci k napsání tohoto díla a v čem spočívá jeho výjimečnost. Video zahrnuje také ukázky z minisérie Božena.
Zprávičky nám připomenou tvorbu Pavla Šruta. Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů, psal také verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Asi znáte jeho Lichožrouty, kteří byli i úspěšně zfilmováni. Mnohé jeho texty byly zhudebněny a on tak vstoupil do srdcí mnoha posluchačů např. Vladimíra Mišíka nebo Michala Prokopa.
O českém exilu v 17. století hovoří dva historikové. Antoním Kostlán shrnuje obecně proces pobělohorského exilu a jeho dopady, Vladimír Urbánek popisuje Komenského exilové putování Evropou. Vyjádření obou historiků bylo součástí Historického magazínu zaměřeného na osobnost našeho nejznámějšího exulanta, který většinu svých významných prací sepsal v cizině.
Pohádka o tom, jak se na policejní stanici objevilo veliké vejce a jak k němu pan Trutina přišel. Co se z vejce vylíhlo? A jak to panu Trutinovi změnilo život? Dozvíte se z vyprávění Karla a Josefa Čapkových! Pohádka je tlumočena do znakového jazyka.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.