01:10
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Život pod hladinou přírodních jezer je velmi rozmanitý. Skrývá bohatá společenstva rostlin, ryb a dalších živočichů. Pojďte na chvíli nahlédnout do magické podvodní krajiny a porozumět jejich fungování. Je to jako jiný vesmír, který je potřeba zachovat.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Počasí na podzim bývá proměnlivé. To neodradí plastelínové postavičky Žížaláků, aby se radovali z barevné nadílky spadaného listí. Chtěli byste se stejně jako oni schovat pod barevnou hromadu? To asi nepůjde, ale můžete si spadané listy nasbírat, vytvářet z nich obrázky anebo si je obtisknout na plát z modelíny. Nechte se Žížaláky inspirovat k vytvoření vlastního plastelínového světa.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Víte, že šumavanka a valaška jsou naše původní plemena ovcí? Víte, k čemu využíváme lanolín? Ovčí sýry i maso mají vysokou dietní hodnotu, ale také zvláštní chuť. V našem státě se jí bohužel málo. A znáte ovci Dolly?
Víte, na kterém místě v Česku najdete jedinou původní populaci hvozdíku písečného českého? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Král z hradu Chropyně měl velkou zálibu v jídle a hodování. Proč vyhnal svou ženu, která čekala děťátko? Podle čeho narozené dítě dostalo jméno? A kdy ho podle pověsti můžeme čekat? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Majestátní pohoří Krkonoš skýtá mnohé krásy české přírody. Výšlap na naši nejvyšší horu Sněžku by měl alespoň jednou za život podniknout každý Čech. Kromě úchvatného výhledu zde najdeme i unikátní rostliny a svoje kouzlo jistě mají i krkonošské vodopády. Tak neváhejte a vzhůru na výlet.
Vydejte se s námi do Archeoparku Pavlov, který byl postaven přímo na archeologickém nalezišti, a pravěká atmosféra zde na vás přímo dýchá. V Air Parku ve Zruči u Plzně se můžeme podívat dovnitř bývalého prezidentského speciálu, ve kterém létali Václav Klaus a jeho předchůdce Václav Havel. Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou pak skloubí historii s moderními technologiemi. V Dolních Vítkovicích nás čekají expozice podle dobrodružného spisovatele Julese Verna a také velké technické muzeum. Areál bývalých železáren má prostě velký potenciál. V zaniklém cínovém dole Jeroným u Sokolova se vydáme pod zem do hloubky 35 metrů a na závěr se podíváme na draka.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem. Томаш любив страшні історії, свою хлопчачу компанію та гарні книжки. Послухай його розповідь про те, як він став першим президентом Чехословаччини.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Slunéčka jsou nesprávně nazývána beruškami. Díky svému výstražnému zbarvení jsou slunéčka viditelná na rostlinách už z dálky. Lezou na vrcholky rostlin, kde se právě vyskytují kolonie mšic, jejich potrava.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.