01:40
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Rybářem se můžete stát již v 1. třídě. Stačí udělat jednoduché zkoušky, získat rybářský lístek a pak už můžete lovit na udici třeba kapra, štiku nebo candáta. Je třeba ale vědět, které ryby jsou chráněné, a tudíž se lovit nesmí, a také, jak s rybou správně zacházet.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?
V Národním parku České Švýcarsko najdete nádherné soutěsky řeky Kamenice. Díky nově vybudovaným jezům, splavům, tunelům a lávkám se soutěsky staly vyhledávaným cílem turistů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vyrazte s námi na kole objevit ty nejkrásnější bikeparky u nás. V Novém Městě na Moravě najdete široký výběr nejen pro cyklisty. Na Klínovci si vyzkoušíme pumptrack a v Kopřivné pod Pradědem si dáme místní fun trail. Pro ty, co se při jízdě raději kochají krajinou, jsou tu krásné cyklostezky třeba na Pálavě. Milovníci historie pak určitě ocení cyklostezku Železné opony, která kopíruje tehdejší hranice ČSSR se západní Evropou.
Karlův most, jedna z nejvýznamnějších českých památek, se začal stavět roku 1357. Skrze svou dlouhou historii čelil mnoha přírodním i lidským živlům. Jak se bez stavebních strojů ve středověku stavěl? Jaké povodně byly pro most nejničivější? To a mnohem více se dozvíte ve videu.
Ochutnejte s námi známé, ale i neznámé pochoutky, které pochází z České republiky. Chybět nebudou olomoucké tvarůžky, hořické trubičky nebo třeboňský kapr. No, a když už budeme ochutnávat, rovnou si povíme i něco o jejich výrobě, chovu a historii. Na závěr si pak zkusíme některé pokrmy vyrobit, třeba takový pardubický perník nebo jablečné křížaly v moštárně v Rynolticích.
Turistické stezky v Česku jsou dlouhé bezmála 80 000 km. Podél nich najdeme přes 60 000 směrovek a tabulek pro snadnější orientaci, což je počet, ve kterém Česku nemůže konkurovat žádný jiný stát. České turistické značení je typické jednotnou podobou. První značka byla umístěna již na konci 19. století Klubem českých turistů a další přibývaly velmi rychle. Do roku 1938 délka turistických tras dosahovala 40 000 km.
Wifina nám v tomto díle rozšíří náš rozhled. Příběh Petřínské rozhledny v Praze je příběhem nadšení a odhodlání, a tak by byla škoda ho neznat. Víc vám o zázraku techniky 19. století poví Matěj.
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Už jste někdy viděli les napadený kůrovcem? Pojďte se podívat, co takový malý brouček dokáže napáchat za škody. Dozvíte se, jak se dá s takovým lýkožroutem smrkovým zatočit a co našim lesům pomáhá zvládnout jejich nájezdy. Kácet, nebo nekácet? Co si myslíte vy?
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Také si pletete losa se sobem? A víte, že los žije i na českém území? Uprostřed šumavských lesů si o něm více popovídáme se zoologem. A co byste řekli, dočkali jsme se ho? Tušíte, kolik jich na Šumavě můžete potkat?
Proč a jak člověk dříve získával od včel med? V čem spočívá domestikace včel? Podívejme se na to, jak se včelám v průběhu let vyvíjelo tělo, kde se vlastně vzaly a naučily se žít z nektaru. Jak si staví včelí úly, jak přežily dobu ledovou, jak došlo k jejich domestikaci člověkem a kde vlastně původně žily.
Je krůta samička od krocana? Dráždí krocana červená barva, anebo prudké pohyby? Jak se krocanovi říkalo ve staré češtině? Čí je krocan příbuzný? Zeptáme se chovatelky.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.