01:40
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Rybářem se můžete stát již v 1. třídě. Stačí udělat jednoduché zkoušky, získat rybářský lístek a pak už můžete lovit na udici třeba kapra, štiku nebo candáta. Je třeba ale vědět, které ryby jsou chráněné, a tudíž se lovit nesmí, a také, jak s rybou správně zacházet.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?
Vřesoviště národního parku Podyjí skýtá velké přírodní bohatství. V bývalých pastvinách najdete třeba legendární kudlanku nábožnou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Jak Modré hory získaly své barevné jméno? A proč jsou tak trochu vzhůru nohama? Čím jsou speciální stromy blahovičníky? A jaké zvíře žije v symbióze s blahovičníky?
Suťová pole a kamenná moře krkonošských hřbetů najdete na Luční hoře. A pak až ve Skandinávii nebo na Uralu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Latex z kaučukovníku je typickou surovinou amazonského pralesa. Jak se latex ze stromu získává? Kolik kilogramů latexové hmoty získáme v průběhu let z jednoho stromu? A co se z přírodního kaučuku vyrábí?
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Šunkové rolky se šlehačkou a křenem – to nemohlo chybět před lety na žádné slavnostní tabuli. Křen patří mezi nejostřejší brukvoviny a je patřičně štiplavý. Už dlouhé roky se u nás pěstuje jako koření i léčivá bylina. Roste také volně v přírodě, ale ten pěstovaný je lepší. A kdy ho sklízet? Na podzim, když jeho listy začínají hnědnout. V písku nám vydrží ve sklepě čerstvý až do jara.
Možná si při pohledu na fotku vybavíte nejdříve pantera. Nejste daleko od pravdy. Levhart černý je opravdu znám pod jménem panter. Jedná se však o levharta, pouze s jiným zbarvením. Levharti loví v noci a velmi tiše. Výborně šplhají po stromech a svoji kořist i na stromech požírají. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
Řekne-li se Bečov nad Teplou, mnohým se vybaví zámek, v němž byl v osmdesátých letech 20. století nalezen relikviář svatého Maura, druhá nejvýznamnější klenotnická památka po českých korunovačních klenotech. Video vás zavede do bečovského hradu, který vznikl ve 14. století a chránil důležitou křižovatku zemských cest.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.