01:40
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Rybářem se můžete stát již v 1. třídě. Stačí udělat jednoduché zkoušky, získat rybářský lístek a pak už můžete lovit na udici třeba kapra, štiku nebo candáta. Je třeba ale vědět, které ryby jsou chráněné, a tudíž se lovit nesmí, a také, jak s rybou správně zacházet.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?
Král z hradu Chropyně měl velkou zálibu v jídle a hodování. Proč vyhnal svou ženu, která čekala děťátko? Podle čeho narozené dítě dostalo jméno? A kdy ho podle pověsti můžeme čekat? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku něco nového o České republice. Uvědomme si, že se ČR nachází v mírném podnebném pásu. Prozkoumejme povrch ČR. Navštivme města, řeky a pohoří. A objevme chráněné druhy živočichů žijících na našem území.
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Když děti učí telka! Poznejme s žáky 5. ročníku zajímavosti České republiky. Podle mapy si rozdělíme různé kraje a ke každému z nich zařadíme zajímavosti, jako třeba Krkonoše, Karlštejn, Petřínskou rozhlednu, Sněžku a mnoho dalších míst.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Toulavá kamera nám představí Kokořínsko. Naše putování začneme v Mělníku, v jedné z nejzajímavějších kostnic, v níž byly uloženy ostatky více než deseti tisíc lidí. Pokračovat budeme přes skalní byty až po hrad Kokořín. Znáte Cinibulkovu stezku?
Turistické stezky v Česku jsou dlouhé bezmála 80 000 km. Podél nich najdeme přes 60 000 směrovek a tabulek pro snadnější orientaci, což je počet, ve kterém Česku nemůže konkurovat žádný jiný stát. České turistické značení je typické jednotnou podobou. První značka byla umístěna již na konci 19. století Klubem českých turistů a další přibývaly velmi rychle. Do roku 1938 délka turistických tras dosahovala 40 000 km.
V tomto díle seriálu Můj dědeček zálesák se Eda učí nejen zavazovat tkaničky, ale také poznává původ suchého zipu, jeho vynálezce se inspiroval přírodními procesy. Díl je skvělým úvodem do diskuzí o tom, jak příroda ovlivnila vědecké objevy. Navíc seznamuje s různými uzly, jako je dračí nebo liščí smyčka, a s jejich praktickým využitím.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Viděli jste někdy živého krtka? Nebo spíše znáte ze zahrady krtince? Nejste sami! Popovídáme si o krtcích s odborníkem, který po nich taky pátrá a snaží se jim zabránit v tom, aby více nepoškozovali zahrádku.
Les potřebuje občas pomoci, aby se dokázal opět obnovit. Užitečné jsou lesní školky, kde vypěstují dřeviny, které potom zasadí do přírody. Jak to v nich funguje? S obnovou lesa však můžete pomoct i vy. Koukněte, jak na to.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.