01:43
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
Pořad ukazuje, jak řeka Morava vytváří v oblasti Litovelského Pomoraví rozsáhlou vnitrozemskou deltu se zachovalými lužními lesy.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
Z databáze původních lesů z 32 evropských států vyplývá, že Česká republika má původní lesy dobře zmapované. Co se z databáze, kterou vytvořil mezinárodní tým včetně českých expertů, můžeme o pralesích v ČR i v jiných státech Evropy také dozvědět?
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určili v náročných expedičních podmínkách Amazonku.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Prokopské údolí zná docela určitě většina milovníků procházek přírodou z řad Pražanů. Tato lokalita pamatuje už prvohorní moře, které se v něm rozlévalo před stovkami milionů let. Jeho pozůstatkem jsou různé zkameněliny, při troše štěstí můžete nějakou najít i dnes. Za svůj domov si Prokopské údolí vybrali naši předci už v pravěku, osídlení je tu doloženo i v pozdějších obdobích. V 19. století tu probíhala rozsáhlá těžba vápence a později zde svou skautskou pouť odstartoval spisovatel Jaroslav Foglar. Co všechno můžeme v lokalitě vidět?
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Hřebečský (také Hřebečovský) hřbet se nachází mezi městy Svitavy a Moravská Třebová. Z geomorfologického hlediska se jedná o nejlépe vyvinutý asymetrický hřbet, tzv. kuestu, u nás. Je to obří schod podmíněný endogenními silami spojenými s pohybem litosférických desek. Po letech intenzivního obhospodařování se pod Hřebčí znovu objevují pastviny. To je dobrá zpráva z hlediska biodiverzity.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.