01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Sklenice naplněná vodou je překryta punčochou a listem papíru. Co se stane, když sklenici obrátíme dnem vzhůru a papír odstraníme? Voda zůstane ve sklenici. Díky čemu? To se dozvíte ve videu.
Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale má řadu jiných zajímavých vlastností. Můžeme si za pomoci kapalného dusíku vyrobit speciální raketky. Kapalný dusík nalijeme do PET lahve s obyčejnou vodou, jakmile láhev otočíme hrdlem dolů, dusík se promíchá s vodou, okamžitě se prudce odpaří, 680 krát zvětší svůj objem a spolu s vytlačovanou vodou funguje jako reaktivní pohon.
Co se stane s proudem tekoucí vody, když necháme láhev padat k podlaze? Tíhou vody je u dna velký hydrostatický tlak, proto voda vystřikuje. Během pádu je voda ve stavu beztíže a hydrostatický tlak zaniká. Voda přestává téci.
Díky rozsáhlým zalesněným parkům není nic neobvyklého potkat v Berlíně lišky, divočáky či další lesní živočichy. Německá metropole proto zaměstnává až 30 městských hajných. I samotný lesní porost v Berlíně je zajímavý, stromy porůstají například již nevyužívané železniční tratě. Přijměte pozvání na procházku městskou divočinou a poslechněte si vysvětlení, jak k tomu vlastně došlo a jakou roli v tom hrály světové dějiny.
V roce 2021 to bylo 60 let, co vodu zadržuje a funguje Orlická přehrada. 30. výročí oslavila Hněvkovická přehrada, která se momentálně přestavuje, aby zvládla i desetitisíciletou povodeň a stejně dlouho slouží také přehrada Kořensko, kde pokračují práce na prohlubování koryta Vltavy.
Jak vznikly pískovcové Prachovské skály a čedičové skály, na kterých stojí hrad Trosky? Krajina Českého ráje je úžasnou učebnicí vývoje české krajiny. Trosky jsou zbytky ztuhlého čedičového magmatu, které v době třetihorní sopečné činnosti pronikalo zlomy v pískovcových usazeninách dávného moře. Ze stejných mořských sedimentů byly později vypreparovány pískovcové Prachovské skály.
V srpnu 2002 postihly Českou republiku katastrofální záplavy, které si vyžádaly 17 lidských životů. Zasažena byla více než třetina území státu, nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy. Velká voda se však nevyhnula ani Moravě, která se stále vzpamatovávala z povodní, jež ji zasáhly v roce 1997. Řádění živlu způsobilo v roce 2002 škody v hodnotě 73 miliard. Proč tyto povodně přišly? Na tuto otázku odpovídá meteorolog České televize Vladimír Piskala.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.