01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?
Čím se zabývá hydromechanika? Co je to ideální kapalina? Co vyjadřuje hustota? Jaká je jednotka hustoty? Jak nazýváme kapaliny s vnitřním třením? Jaký je vztah mezi teplotou a viskozitou? Co je to laminární a turbulentní proudění? Zjistěte s námi v našem kvízu.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
Hydrologie se zabývá vodou a procesy s ní spojenými, jako jsou povodně nebo sucho. Dozvíme se, proč je těžší předpovídat povodně u nás než třeba na dolním toku velké řeky, a zjistíme také, co ovlivňuje průtok řeky.
Pohoří Pyreneje dlouhé přes 400 km tvoří přírodní hranici mezi Španělskem a Francií. My si je prohlédneme ze španělské strany, kde uvidíme ledovcová jezera, vápencové kaňony i vodopády. Také se zastavíme v podhůří centrálních Pyrenejí v malebném historickém městečku.
Horní hranice lesa v Andách se pohybuje okolo 3500 až 4000 m n. m. Ve vyšších polohách se rozkládá bezlesí, zde nazývané „páramo", které je lidmi osídlené jen zřídka. Na vrcholech zdejších hor můžeme najít stálou sněhovou pokrývku, která však taje vlivem klimatických změn. Jedním z těchto vrcholů je i vulkán Chimborazo, ke kterému se vypravíme.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
Tento díl z cyklu Minuty z Krkonoš (2014) představuje nejvyšší horu Sněžku jako jediného zástupce karlingu u nás. Co pojem karling a kary znamenají, jak vznikají a jaké další ledovcové útvary (doly a jámy) můžete najít v blízkosti Sněžky, zjistíte ve videu.
13 605
866
4 823
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.