01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Sklenice naplněná vodou je překryta punčochou a listem papíru. Co se stane, když sklenici obrátíme dnem vzhůru a papír odstraníme? Voda zůstane ve sklenici. Díky čemu? To se dozvíte ve videu.
Anemometr je přístroj pro měření rychlosti a směru proudění větru. Podívejte se, jak se dá vyrobit mechanická verze tohoto přístroje, u kterého se energie větru přenáší na jeho konstrukci a tím ho roztáčí.
Co se stane, když snížíme tlak marshmallow zvířátku, starému jablku nebo pěně na holení? Pokusy demonstrují závislost objemu plynu na tlaku. Předměty, v nichž je obsažen vzduch, ve vakuu díky podtlaku zvětšují svůj objem. Po vymizení vakua je jejich objem menší než před pokusem.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Lesy pokrývají asi jednu třetinu rozlohy České republiky. Dnes dominantní smrkové monokultury však nejsou na většině míst naší země původní. Po obrovské kůrovcové kalamitě posledních let se však situace českých lesů výrazně proměňuje a druhová skladba nově vysázených lesů je výrazně bohatší.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
13 123
738
4 474
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.