01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Co se stane, když vnoříme válec s vakuem do nádoby s kapalinou a uvolníme ventil? Okolní atmosféra natlačí vodu do trubky a ta vystoupá vzhůru do válce i proti své vlastní tíze.
V lahvi naplněné vodou jsou na všech stranách stejně velké otvory. Cílem pokusu je zjistit, kterým směrem bude stříkat nejsilnější proud při stlačení lahve. Zjistíme, že proudy budou stříkat všemi směry stejně. Jde o ukázku Pascalova zákona. Působí-li na kapalinu v uzavřené nádobě vnější tlaková síla, změní se tlak ve všech místech kapaliny stejně.
Sklenice naplněná vodou je překryta punčochou a listem papíru. Co se stane, když sklenici obrátíme dnem vzhůru a papír odstraníme? Voda zůstane ve sklenici. Díky čemu? To se dozvíte ve videu.
Roku 1643 provedl italský fyzik Torricelli pokus s uzavřenou trubicí naplněnou rtutí. Rtuť vytekla jen ze čtvrtiny trubice. Byl to důkaz o atmosférickém tlaku vzduchu okolo nás, jímž Torricelli zavrhl staletí zakořeněnou představu aristotelovského strachu z prázdnoty. Navážeme na slavný pokus – sice pouze s vodou, ale zato s deset metrů dlouhou hadicí. Tímto a dalšími pokusy si vyzkoušíme, že na vodu i na nás působí tlak vzduchu pozemské atmosféry.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří a patří mezi oblíbená potápěčská místa. Typické živočichy si můžeme prohlédnout v mořském akváriu. Od Rudého moře se vydáme k Mrtvému moři, které je nejníže položeným místem na Zemi. Hladina tohoto jezera postupně klesá, a tak jsou proto připravovány projekty, jak jej zachránit od vyschnutí.
Navštívíme pobřeží sicilské provincie Trapani, které je lemováno salinami. Podíváme se, jakým způsobem se v solných pánvích těží sůl, a zjistíme, jaký je rozdíl mezi mořskou a kamennou solí.
Brdy se staly chráněnou krajinnou oblastí v roce 2016 a prozatím se jedná o nejmladší chráněné území svého druhu na našem území. Ještě dávno před tím však byla tato oblast oblíbená mezi trampy. Kromě trampingu jsou Brdy spjaté také s vojenským výcvikovým prostorem, který tu fungoval už od první republiky a výrazně pozměnil ráz místní krajiny.
13 689
767
4 657
1 328
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.