01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Roku 1643 provedl italský fyzik Torricelli pokus s uzavřenou trubicí naplněnou rtutí. Rtuť vytekla jen ze čtvrtiny trubice. Byl to důkaz o atmosférickém tlaku vzduchu okolo nás, jímž Torricelli zavrhl staletí zakořeněnou představu aristotelovského strachu z prázdnoty. Navážeme na slavný pokus – sice pouze s vodou, ale zato s deset metrů dlouhou hadicí. Tímto a dalšími pokusy si vyzkoušíme, že na vodu i na nás působí tlak vzduchu pozemské atmosféry.
Která z kapalin má největší hustotu: olej, voda nebo sirup? Do odměrného válce postupně nalijeme všechny tři kapaliny, přičemž látka s nejvyšší hustotou klesne nejníže. Takže se nám seřadí odspoda nahoru v pořadí sirup, voda a olej.
Jednoduchý pokus, díky kterému si můžeme ověřit čerstvost vajíček. Čím starší kus, tím větší vzduchová bublina uvnitř.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Přehradní nádrže jsou nejviditelnějším zásahem člověka do přírody. Co vše se skrývá pod hladinou přes 70 kilometrů dlouhé přehrady můžeme vidět v období, kdy její hladina dočasně poklesne. Na přelomu let 2019 a 2020 byla přehrada dočasně upuštěná a některé staré silnice jezy i pobřežní mostky objevily nad hladinou poprvé od 60. let. Na příkladu Orlické přehrady si alespoň částečně připomeneme původní vzhled říční krajiny v této oblasti před tím, než vznikla přírodní kaskáda.
Národní park Djoudj v Senegalu je chráněn jako památka UNESCO, jelikož se jedná o nejvýznamnější hnízdiště a zimoviště ptáků v západní Africe. Zimu zde tráví až 3 miliony ptáků. Najdeme tu ale i mnoho zajímavých druhů savců a plazů. Na dalších chráněných územích Senegalu najdeme i zvířata, která tam byla importována z národních parků v Keni a Jihoafrické republice.
14 008
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.