01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Na hrdle láhve je nasazený balónek. Co se s ním stane, když budeme odsávat vzduch z láhve? Balónek se nafoukne uvnitř láhve. Díky podtlaku se nasaje dovnitř a ze shora na něj působí atmosférický tlak, takže se vzduch dostane do balónku.
Proč balóny dokáží létat a lodě plout? Proč limonáda light plave? Proč má člověk po vdechnutí fluoridu sírového hluboký hlas? Za vším stojí vztlaková síla, která dokáže nadnášet tělesa nejen v kapalinách, ale i v plynech.
Tato ukázka demonstruje, jaký vliv má hydrostatický tlak na proud vody vytékající z otvorů v plastové lahvi. Ukážeme si, jak asi teče voda z kohoutků ve čtyřpatrovém domě a proč je tomu tak.
Co se stane, když jablko rozkrojíme na čtvrtiny a ty vložíme do vody? Budou plavat na hladině. Jablko plave a nic se nezmění, ani když ho rozkrojíme. Nerozhoduje totiž jeho tvar, ale měrná hmotnost.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Cestovatel Emil Holub prozkoumal na svých dvou výpravách velkou část jižní Afriky. Jedna z jeho expedic vedla k řece Zambezi, kde zpracoval první mapu oblasti Viktoriiných vodopádů. Setkal se zde také s typickou zvířenou afrických savan, kterou mohou současní návštěvníci obdivovat v místních národních parcích.
Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.
Venkov ve středním Chorvatsku se potýká s jevem, který je známý spíš z důlních a krasových oblastí. Na mnoha místech se půda propadá do kruhových jam o průměru několika metrů. Řada geologů spojuje nebezpečný fenomén se sérií zemětřesení, ke kterým došlo v předešlém roce. Propadlých tzv. kavern je už kolem stovky. Některým obyvatelům se otevřely jámy přímo pod domy, jiní řeší, jak a jestli vůbec začít jarní práce na pozemcích, které se jim bortí před očima.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.