01:31
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
Pomocí širokého konce nálevky foukáme zblízka do plamene svíčky. Co se stane s plamenem svíčky, která je umístěna na konci nálevky? Zkuste si tipnout. V nálevce vzniká turbulentní proudění a díky tomu se u okrajů vytvoří opačný proud vzduchu.
Island zažívá od února (2021) seismické roje, z nichž nejsilnější přesahovaly pátý stupeň Richterovy škály. Aktivita v zemi na rozhraní tektonických desek je podle geologů jen předzvěstí silnější sopečné erupce v části ostrova, která vulkanickou činnost zažila naposledy před více než 800 lety. Obyvatelé tedy mají jistotu, že se něco děje, kdy k tomu dojde, se ale mohou jen domnívat.
Reportáž Objektivu (únor 2026) nás zavede na Sinajský poloostrov, který sice nepatří mezi nejvyhledávanější turistické destinace světa, přesto však díky své přírodní i kulturní rozmanitosti nabízí velké množství krásných a zajímavých míst k návštěvě.
Ačkoli lesy pokrývají více než polovinu území Žďárských vrchů, jedná se převážně o uměle vysazené smrkové porosty. Naproti tomu v oblasti Žákovy hory můžeme pozorovat, jak vypadala zdejší krajina v dobách, než se v ní začalo hospodařit. V oblasti rostou stovky druhů hub a také tu pramení řeka Svratka.
Vypravíme se do Černé Hory ke Skadarskému jezeru, které je největším jezerem Balkánského poloostrova a zároveň největší kryptodepresí v Evropě. Co to je? Kromě jezera uvidíme i nedalekou vesničku Godinje z 10. století a také se dozvíme něco o výrobě vína a fenoménu slowturismu.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.