08:50
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
Jak se popularizuje věda zábavnou formou? Jak se hydrobiolog dostane pod vrchol K2, do Grónska či Austrálie? Jak spolu souvisí perloočka a čistota vody? O hydrobiologii, focení přírody dronem i elektronovým mikroskopem hovoří Petr Jan Juračka.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Jak vznikl život? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti. Jako červená niť se táhne všemi mýty o stvoření, pohádkami, až k dnešním podobám náboženství. Otázku, co je to život, si v roce 1944 položil fyzik Erwin Schrödinger. Podařilo se mu odhadnout vlastnosti genetického kódu. Jak se dívají na vznik života fyzikové dnes? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
14 112
861
4 794
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.