08:50
Všechny živé organismy jsou složené z buněk. Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu. Buňky se množí dělením.
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
Jak se popularizuje věda zábavnou formou? Jak se hydrobiolog dostane pod vrchol K2, do Grónska či Austrálie? Jak spolu souvisí perloočka a čistota vody? O hydrobiologii, focení přírody dronem i elektronovým mikroskopem hovoří Petr Jan Juračka.
Mezi domestikovanými zvířaty má kočka domací výsostné postavení, a přestože žije s člověkem, nikdy se mu úplně nepoddala. Dokonce by se dalo říci, že kočka je první zvíře, které si ochočilo člověka. Kočky dokonce žily v chrámech, kde je obsluhovali služebníci.
V pořadu Studio ČT24 (2020) hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek o kritickém poškození Velkého bariérového útesu, největšího korálového útesu na světě. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů, přičemž nejrychlejší úbytek nastal v posledních 10 letech. Hlavní příčinou je stoupající teplota mořské vody způsobená klimatickou změnou.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Reportáž o pandemii španělské chřipky, která si po první světové válce vyžádala víc než 50 milionů obětí.
14 169
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.