09:40
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Za vlády císaře Karla IV. vzkvétá v českých zemích stavitelská činnost. V ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se za pomoci Petra Parléře stává z Prahy gotická metropole.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Hrad Křivoklát sloužil nejdříve jako lovecký hrad knížat a králů. Za posledních Přemyslovců a následně Lucemburků se stal významným královským hradem. Podívejte se na duchovní rovinu vrcholného středověku na pozadí historie hradní kaple.
Citace ze Zbraslavské kroniky o nástupu Lucemburků na český trůn, včetně stručného výkladu tohoto díla.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a význam Kosmovy Kroniky české, jednoho z nejdůležitějších historických pramenů českých zemí.
Anežka Přemyslovna, v roce 1989 svatořečená, patří k nejvýraznějším ženám české historie. V éře středověku však nebyla jedinou inspirativní ženou. Kdo na ni mohl mít vliv? Profesor Josef Žemlička v pořadu Historie.cs představuje další osobité ženy 13. století, a to Hedviku Slezskou, Konstancii Uherskou a Alžbětu Durynskou.
Pořad pojednává o založení prvního vysokého učení v Praze – Karlovy univerzity. Popisuje její nejstarší dějiny, zakládající listiny, univerzitní fakulty a insignie univerzity.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Když na konci dvacátých let 19. století koupil sádovské panství šlechtický rod Harrachů, rozhodl se František Arnošt hrabě z Harrachu postavit na „zelené louce“ nové reprezentativní rodové sídlo. Zámecká budova byla postavena ve stylu romantické neogotiky a těší se velké oblibě nejen u turistů. V okolí zámku byl současně s výstavbou zřízen anglický park.
Pořad seznamuje se základními údaji, parametry a stavbou Karlova mostu a srovnává ho s jeho předchůdcem – Juditiným mostem.
12 310
678
3 965
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.