01:45
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Čapí pár nám ve videu předvede, jak si před hnízděním vylepšuje hnízdo, aby se mohl svědomitě starat o potomstvo. A že se mají čapí rodiče co ohánět. Dozvíte se, že mladí čápi nepohrdnou krtkem ani dlouhou užovkou.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku poznat společné znaky živočichů. Připomeneme si základní znaky života, některé si můžeme vyzkoušet na sobě, zda fungují. Zahrajeme si hru, kterou je možné hrát ve škole i doma.
V lese si můžeme nasbírat borůvky a brusinky. Chcete se dozvědět, podle čeho tyto plody od sebe rozeznáme, proč se jmenují, jak se jmenují, a čím jsou pro naše zdraví prospěšné? Jak se dají jejich různé části využít pro léčbu různých neduhů?
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 4. ročníku uvažovat nad péčí o domácí mazlíčky. Než si vybereme domácího mazlíčka, musíme si rozmyslet, zda se o něj dokážeme správně postarat. Budeme na něj mít dostatek času ? Žije naše rodina tak, aby vybraný živočich nestrádal? Jaké vybavení pro něj musíme mít?
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku, co všechno patří do živé a neživé přírody. Jaké rozlišujeme druhy ekosystémů? Pole, park, les, louka, potok. Co který ekosystém znamená a co dokáže voda a vzduch? Vyzkoušíme si, jak to udělat, aby voda ve sklenici držela papír i vzhůru nohama.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
Přestože džungle zabírá pouze 6 % povrchu planety Země, žije v ní více než polovina všech zvířat a rostlin. Vysvětlíme si, kde všude džungli najdeme, jaká v ní žijí zvířata a jak nazýváme její lidské obyvatele. Dozvíme se také, jak působením člověka džungle trpí.
Věděli jste, kde u nás můžete potkat důstojného jelena evropského? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Sklízecí mlátičce, známé pod jménem kombajn, se věnuje tento díl Wifiny. Dozvíme se historii sklizně obilí, proč se kombajn nazývá sklízecí mlátička, z čeho se skládá a jak vlastně obilí zpracovává. A víte, že automatické kombajny umí sklízet obilí podle GPS bez řidiče?
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.