02:16
Student filozofické fakulty Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí na protest proti potlačování svobod, vůči kterému začínala být československá veřejnost pasivní. Dokument mimo jiné obsahuje reflexi Palachova činu v očích Václava Havla a Tomáše Halíka.
Po srpnu roku 1968 nastává v Československu období normalizace, během kterého dochází k represivním opatřením. Jak to u nás vypadalo a kdo byl Jan Palach?
Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.
Na začátku roku 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach. Podívejte se na rekonstrukci posledních hodin jeho života.
Pasáž zobrazuje pokus vládnoucí komunistické strany vytvořit novou ideu vánočních svátků. Obsahuje část legendárního projevu Antonína Zápotockého o charakteru Vánoc.
Obec Lidice u Kladna byla vypálena 10. června 1942. Dospělí muži byli zastřeleni, děti odvezeny do koncentračních táborů, kde byla většina z nich zavražděna. Ženy, které lidickou tragédii přežily, se staly po válce tzv. národními vdovami. Účastnily se donekonečna besed, na kterých donekonečna vyprávěly o tragédii, která je postihla.
V ukázce je představen Rudolf Gajda, legionář, který se po vzniku Československa postupně dostal do vedoucích pozic československé armády, až nakonec skončil jako vedoucí postava českého fašismu.
V ukázce z dokumentárního filmu Lidové milice (2018) uslyšíte informace historiků o činnosti Lidových milicí a dále výpovědi dvou bývalých příslušníků této organizace. Milice vznikly na popud Komunistické strany Československa z jednotek závodních stráží a působily již od května roku 1945. Během nástupu komunistů k moci v roce 1948 měly za úkol zastrašovat politické protivníky a ozbrojeně zasáhnout v případě, že by se převrat nedařilo naplnit očekávanými prostředky. Na základě rozkazů KSČ v následujících letech zasahovaly při tzv. ochraně hranic nebo například proti studentům, sedlákům, církvi nebo demonstracím v souvislosti s měnovou reformou.
13 955
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.