04:18
Student filozofické fakulty Jan Palach se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí na protest proti potlačování svobod, vůči kterému začínala být československá veřejnost pasivní. Dokument mimo jiné obsahuje reflexi Palachova činu v očích Václava Havla a Tomáše Halíka.
Po srpnu roku 1968 nastává v Československu období normalizace, během kterého dochází k represivním opatřením. Jak to u nás vypadalo a kdo byl Jan Palach?
Na začátku roku 1969 se upálil student Jan Palach. Jeho tragický čin měl u československé veřejnosti velký ohlas. Jedním z nich byla i píseň Bohdana Mikoláška Ticho. Její text možná nejlépe vyjadřuje pocity tehdejší doby. Režisér Milan Peer píseň doprovodil působivými filmovými záběry a vzniklo tak silné svědectví, které bylo v době normalizace na dvacet let uloženo do trezoru.
Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.
V lednu 1989 uplynulo 20 let od tragického činu Jana Palacha. V Praze na Václavském náměstí proběhla série shromáždění, která signalizovala blížící se konec komunistického režimu v Československu. Sdělovací prostředky přinášely o událostech zkreslené informace se zřejmým záměrem manipulace veřejným míněním.
Hrob člověka je posledním místem jeho odpočinku a všichni známe výraz „odpočívej v pokoji“. Janu Palachovi komunistický režim pokoje nedopřál. Jaké byly osudy jeho ostatků?
S Heydrichem dorazil teror i na Barrandov. Už nelze být nestranný. Středoevropský prostor je podle něj potřeba od Čechů vyčistit a ty, které nepůjde ani přesídlit ani převychovat, je třeba zlikvidovat. Treuhänder Českého filmového ústředí, Willy Söhnel, sudetský Němec a milenec herečky Lili Krallové, fiktivní postava Bohémy), byl projevu přítomen a s fanatickým hajlováním se s jeho myšlenkami plně ztotožnil.
V 60. letech se Československo otevírá naději, polevuje cenzura, nastává větší svoboda v umění – nastupuje takzvaný socialismus s lidskou tváří. V důsledku Pražského jara je toto úspěšné období pozastaveno ruskou invazí. Nastává normalizace a Jan Palach se na protest upaluje. Václav Havel veřejně vystupuje a čelí pronásledování a odposlouchávání příslušníky StB. Nesvoboda a zákazy se stupňují, na což Havel reaguje dopisem Gustávu Husákovi a různými kroky vystupuje i nadále proti režimu. Poslední kapkou je pro disidenty v čele s Havlem zátah na členy kapely The Plastic People of the Universe v roce 1976. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Prezident ČSFR Václav Havel byl v roce 1990 přijat bouřlivým potleskem v Kongresu USA a jeho projev 23krát přerušil potlesk kongresmanů. Havlův projev se dodnes připomíná jako jeden z nejlepších projevů novodobé historie ČR / ČSFR. Podívejte se alespoň na jeho část.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.