02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Zazpívejte si písničku od kapely Mig 21. Jak už její název napovídá, hlavní roli v písničce mají staré hodiny. I vy si pak můžete zkusit takové hodiny nakreslit. Jako inspirace vám může posloužit videoklip k písničce. Třeba zjistíte, že takové staré hodiny máte doma nebo že visí u babičky na stěně.
Vůně medových perníčků nám připomene, že přichází adventní období. Bylo to tak vždy? A co způsobuje jejich charakteristickou vůni? Recepty na výrobu perníku se liší a mění, stejně jako jejich tvary a zdobení. My si na nich ale určitě pochutnáme.
Pátrání po původu receptu na bramborový salát je práce pro detektiva. Odkud se vzal a kdo ho má na svědomí? Co kuchař, to jiné ingredience. Je mnoho teorií, ale skutečností je, že na český vánoční stůl bramborový salát patří. A hlavně nám chutná.
Jak pracuje hrnčíř a co všechno dříve vyráběl do domácnosti? Hrnčířství je představeno jako starobylé řemeslo s dlouhou historií.
Máte rádi nudle? Asi vás nepřekvapí, že nudle pocházejí z Číny, kde je jedli už 200 let před naším letopočtem. Jak ale vznikla jejich polévka s nudlemi? Podle legendy ji vymyslela žena úředníka, která mu denně nosila jídlo a nechtěla, aby nudle vystydly. V Japonsku poznávají, jak vám jídlo chutná, podle toho, jak u jídla srkáte. Tak si nechte srkat.
V koření nalezneme kouzlo tisíců chutí. Přestože ho lidé používají tisíce let, dříve se koření z Orientu objevovalo pouze na královských dvorech. Chudší lidé používali bylinky. Objevme nejcennější koření světa! Šafrán. Kolik korun bychom dali za jeho jeden kilogram?
Máte rádi fazole? Pochutnat si na nich můžete díky Kryštofu Kolumbovi, který je spolu s bramborami přivezl z Ameriky. Indiáni pěstovali fazole spolu s kukuřicí, která je podpírala. S těmito luštěninami se do jídelníčku chudších lidí, kteří neměli na maso, dostaly tak důležité bílkoviny. Nejvíce fazole jedí v Anglii, kde jsou součástí tradiční snídaně.
Pojďme se společně podívat na dobré rady, jak se zachovat, když zjistíme, že jsme si z procházky přinesli přisáté klíště. Do lesa je lepší vyrazit v oblečení s dlouhým rukávem a použít repelent proti klíšťatům. Po procházce bychom se měli pořádně prohlédnout a pokud klíště objevíme, můžeme pro jeho odstranění použít různé pomůcky, které jsou vesměs ve tvaru V. Takový nástroj si můžete snadno i vyrobit. Klíště ničím nemažeme a ránu po jeho odstranění vydezinfikujeme.
Rostliny, které čistí vzduch, prostě potřebujeme. Spoustu času totiž trávíme uvnitř. Pro naše zdraví to není zrovna dobré. Ale rostliny mohou s kvalitou vzduchu pomoci. Které to jsou? Však je dobře známe ze svého okolí a dnes si je připomeneme.
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Kmotřičky víly, babička je v nemocnici! Kde to je? Brďo jde na návštěvu do nemocnice. Setkává se zde různými pojmy, jako je ambulance, pohotovost, hospitalizace, chirurgie, operace, rentgen, ortéza, vizita a mnoho dalších. Jeho průvodci mu vše vysvětlují a ukazují.
Spisovatel Mark Twain prý kdysi o květáku prohlásil, že je to zelí s vysokoškolským diplomem, prostě elita. A měl pravdu, protože tahle zelenina patří mezi ty nejzdravější. Dozvíte se, jak se tato dobrota dostala na náš stůl a kde si na ní pochutnávali jako první.
12 302
677
3 965
1 119
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.