02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
O bílé paní se vypráví na různých hradech. Jak vyprávějí o bílé paní Staré pověsti české? Co symbolizuje, když se zjeví? A koho chrání? Pověst je tlumočena do znakového jazyka pro neslyšící.
Víte, že pravěcí lidé běhali po naší zemi několik milionů let? Víte, jak dlouho využíváme oheň, elektřinu? Víte, že si pračlověk neuměl vyrobit nic skleněného, kovového? Ukážeme si vývoje od pravěkých lidí až po zemědělce a odpovíme si na spoustu dalších otázek.
S přírodovědcem Joachimem Barrandem si povíme o nálezu trilobitů v Čechách. Svou obsáhlou sbírku trilobitů odkázal Národnímu muzeu a záviděl nám ji celý svět.
Seznamte se s jednou z nejvýraznějších postav českých dějin. Vzdělaný muž, který významně ovlivnil způsob učení dětí, je považován za zakladatele pedagogické vědy.
Klevela, marmeláda, džem – kdo se v tom má vyznat? Klevelu se naše prababičky naučily dělat od svých německých sousedek. Je to rozvařené sladké ovoce. Vlastně taková sladká ovocná omáčka, která se dává třeba na knedlíky nebo na lívance. Marmeláda se dělá z citrusů a džem z ostatního ovoce.
Máte rádi fazole? Pochutnat si na nich můžete díky Kryštofu Kolumbovi, který je spolu s bramborami přivezl z Ameriky. Indiáni pěstovali fazole spolu s kukuřicí, která je podpírala. S těmito luštěninami se do jídelníčku chudších lidí, kteří neměli na maso, dostaly tak důležité bílkoviny. Nejvíce fazole jedí v Anglii, kde jsou součástí tradiční snídaně.
Fenykl je pro naše tělo úžasným pomocníkem. Pomáhá nám při zažívání, zmírňuje bolesti bříška malým dětem, podporuje náš imunitní systém. A navíc při vaření můžeme použít všechny jeho části. Jeho léčebné účinky znali už staří Římané. Také se mu říká římský kopr. Je prostě skvělý!
Také rádi jezdíte na tábory nebo školy v přírodě? I v přírodě je však potřeba dodržovat hygienická pravidla. Jakou vodu můžeme pít? Jak poznáme, že jídlo ještě můžeme sníst? Co bakterie můžou způsobit v našem těle? Vyzkoušejte si Agentův testík.
Včela medonosná je pro planetu Zemi nadmíru důležitá a její spojenectví s lidmi trvá už tisíce let. Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství a prozkoumejte stavbu těla včely.
Napoleon Bonaparte byl velký vojevůdce, ale na jídlo si moc nepotrpěl. Přesto měl zástup kuchařů, kteří se starali o nejrůznější pochoutky pro císařský stůl. Rádi například tvořili zákusky s motivy z dějišť z Napoleonových bitev.
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.