01:24
Vyprávění o houbách, například jak mohou být některé houby užitečné a k čemu lidé používali houby v minulosti.
V babím létě a na podzim les láká ke sběru hub. Než na ně vyrazíte, měli byste je umět dobře rozpoznat. Ve videu se dozvíte, jak jsou houby prospěšné pro stromy, pod nimiž rostou, a proč byste neměli poškozovat podhoubí u hub, které sbíráte, a neničit houby, které sebrat nechcete.
"Když je den na houby, houbaři zatroubí." Takto začíná píseň z dílny pánů Uhlíře a Svěráka, kterou se snadno naučíte a určitě vám i zvedne náladu. A co myslíte, že je největším postrachem všech houbařů? I to se dozvíte.
V lese najdete mnoho druhů muchomůrek od těch jedlých až po ty nebezpečně jedovaté. Než vyrazíte do lesa, měli byste je umět dobře poznávat. Jak je rozlišit? Jsou mezi nimi některé opravdu nebezpečné!
Návštěva pěstírny žampionů a hlívy ústřičné. Pěstitel vysvětlí, jak se tyto houby pěstují a proč jsou zdravé.
Víte, co je to kulajda? Není to ani kulatý talíř, ani kulaťoučká paní kuchařka, ale hustá polévka s mlékem, houbami, koprem a vajíčkem. A proč se tak divně jmenuje? To je také docela záhada. Vysvětlení je hned několik. Tak si je poslechněte.
Král z hradu Chropyně měl velkou zálibu v jídle a hodování. Proč vyhnal svou ženu, která čekala děťátko? Podle čeho narozené dítě dostalo jméno? A kdy ho podle pověsti můžeme čekat? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
Věděli jste, že v Praze na Proseku se ukrývá až 1 km dlouhá bobová dráha? A že Slapská přehrada není jenom o koupání, ale najdete zde i lanový park? Společně se také projdeme stezkou v korunách stromů na Dolní Moravě a vyzkoušíme místní adrenalinovou houpačku. Kdo chce spojit zábavu se vzděláváním, může vyrazit do Království lesa na Lipně, libereckého IQ parku nebo třeba olomoucké Pevnosti poznání.
Vydejte se s námi do Archeoparku Pavlov, který byl postaven přímo na archeologickém nalezišti, a pravěká atmosféra zde na vás přímo dýchá. V Air Parku ve Zruči u Plzně se můžeme podívat dovnitř bývalého prezidentského speciálu, ve kterém létali Václav Klaus a jeho předchůdce Václav Havel. Muzeum nové generace ve Žďáru nad Sázavou pak skloubí historii s moderními technologiemi. V Dolních Vítkovicích nás čekají expozice podle dobrodružného spisovatele Julese Verna a také velké technické muzeum. Areál bývalých železáren má prostě velký potenciál. V zaniklém cínovém dole Jeroným u Sokolova se vydáme pod zem do hloubky 35 metrů a na závěr se podíváme na draka.
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Víte, že slaniska jsou pozůstatky moře na našem území? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Suťová pole a kamenná moře krkonošských hřbetů najdete na Luční hoře. A pak až ve Skandinávii nebo na Uralu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kocoura Mikeše jistě dobře znáte. Vybraná část příběhu je určena pro práci s kartami emocí, tentokrát probereme osamocení.
Báňská záchranná služba zasahuje především v hornických oblastech. Co všechno musí tito záchranáři umět? Kde se pohybují? A jaké používají přístroje? Odpovědi na všechny tyto, ale i další otázky přináší tento díl seriálu "Zachraň se, kdo můžeš!".
V oblíbeném večerníčku sledujícím život pracovitého jezevce Chrujdy a jeho zvířecích kamarádů pozorujeme emoci „strach". Chrujda se dostává do situace, kdy se Anička chce vydat do tajuplné jeskyně plné nebezpečných cucířů. Náš hrdina z nich má velký strach a snaží se Aničce cestu vymluvit. Tchoř Smradolf mu však se svou nebojácností není vůbec nápomocen.
Jak se vlastně maso dostane na náš talíř? Brďo se seznamuje s různými způsoby získávání masa v průběhu dějin. Z původních lovců se stali chovatelé hospodářských zvířat, která se porážejí na jatkách. Dozvíte se, jak se maso dělí podle druhů a dále zpracovává. Pro malé kuchaře je zde i návod na přípravu masitého pokrmu.
12 691
703
4 228
1 176
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.