25:19
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Olga Hepnarová v roce 1973 usmrtila osm nevinných lidí. Dnes bychom její čin označili pravděpodobně za teroristický. Co když ale byla psychicky nemocná? To se už dnes nedozvíme, protože Hepnarová se stala poslední popravenou ženou v Čechách.
V 50. letech proběhla v Československu násilná kolektivizace, která zásadním způsobem pozměnila ráz české krajiny. Jedno z dobových komunistických hesel znělo: „Rozoráme louky, meze.“ Tento krok je dnes vnímán jako jeden z nejcitelnějších zásahů do krajiny, který měl nedozírné následky. Je vůbec možné vrátit krajině tvář, jakou měla před kolektivizací? Podívejte se na debatu odborníků v pořadu Historie.cs.
V době, kdy probíhal proces s Miladou Horákovou a dalšími zatčenými, se mocenské propagandě podařilo zneužít a využít veřejné mínění. Příspěvek uvádí příklady dětských rezolucí, které vyslovují požadavky těch nejpřísnějších trestů pro obžalované, a dále poukazuje na selhání umělců, především literátů.
Ukázka přibližuje postoje jednotlivých aktérů únorové politické krize v roce 1948. Věnuje se jak straně demokratické, tak názorům tehdejších komunistických politiků.
Poměry v komunistických pracovních lágrech byly srovnatelné s ruskými gulagy. Dozorci si leckdy počínali naprosto beztrestně. Jediné, na čem záleželo, bylo plnění normy. Josef Podpěra byl v roce 1951 odsouzen za velezradu na 11 let. Zažil kruté výslechy StB, ale ani to ho nezlomilo. Ve vězení odmítal pracovat pro komunisty a zejména těžit uran pro SSSR. Nesplnění pracovní normy nebo odmítání práce vedlo vždy k uvalení tzv. korekce.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.