01:07
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Elektrický odpor vzniká zadržováním elektronů ve vodivých a nevodivých materiálech. Vztah mezi odporem, napětím a proudem vyjadřuje Ohmův zákon. Doma si můžeme názorně ukázat elektrický odpor pomocí papíru a obyčejné tužky.
Víte, jak si můžeme doma vyrobit elektromotor? Potřebujeme pouze měděný drátek, baterku a magnety. Drátem prochází elektrický proud, který magnet promění v elektromagnet.
Co se stane, když se baterií dotkneme ocelové vlny? Po propojení obou kontaktů teče obvodem zkratový proud. Ten rozpálí vlákna vlny natolik, že začnou hořet.
Blesk je jev, který fascinoval lidi už od nepaměti. Jedná se o elektrostatický výboj, jiskru, která přeskočí mezi mrakem a zemí. Už se někdy podařilo podobně silný výboj simulovat a udělat blesk v laboratoři? Jak se má člověk chovat, je-li třeba v bouřce v horách? Dá se dopředu odhadnout, kam blesk udeří?
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
V 70. letech 20. století byl představen první mikroprocesor. Základem mikroprocesoru jsou polovodičové součástky zvané tranzistory. První mikroprocesor obsahoval 250 takových tranzistorů, zatímco současný mikroprocesor jich má už 995 miliónů. Mikroprocesory, které zpočátku fungovaly na frekvenci 749 kHz, dnes fungují na frekvenci 4 GHz. Kdyby se stejným tempem zvyšovala rychlost aut, pak by cesta z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu. Bude miniaturizace mikroprocesorů pokračovat? Jaké skutečnosti stojí v cestě neustálému zmenšování tranzistorů a tudíž zvyšování výkonu na tak malé ploše?
Naše oči nám umožňují se orientovat v okolním prostředí. Existují však věci, které jsou tak malé, že je oči prostě nevidí. Pro takové případy máme mikroskopy, které zobrazí i ty nejmenší podrobnosti. Kdo a kdy ho vymyslel? A jak vlastně funguje? Kde leží hranice zvětšování mikroskopem? Jak malé částice umí dnešní vědci pozorovat? A proč to dělají? Jak si můžete vyrobit domácí mikroskop, vám ukáže Michael a Tereza.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.