03:58
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Jak může pomoci píšťalka? Děti se dozvědí, jak se příroda probouzí po zimě i to, že na jaře začíná zahradní výsev. Zároveň uvidí, jak píšťalka z prutů vrby dokáže zachránit život. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pohádka Vánoce a zvířátka, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o zvířátkách, která se v chaloupce připravují na Vánoce. Přitom však zjišťují, že pro každého z nich představuje tento svátek něco jiného.
Pohádka Paní Zima, kterou předčítá herec Pavel Tesař. Příběh vypráví o vdově, která má ráda pouze vlastní dceru Kateřinu. Nevlastní Karolínu proto neustále trápí těžkými úkoly a jednou ji dokonce donutí skočit do studny. Netuší však, že se z ní Karolína díky své laskavé povaze vrátí ověšená zlatem.
Přežít zimu je pro volně žijící ptáky velmi náročné. Věděli jste, že správné přikrmování pro ně může představovat rozdíl mezi životem a smrtí? Dozvíte se, čím ptáky v zimě přikrmovat a jak si doma vyrobit krmítko.
Na čem si rádi smlsnou býložravci? Pestrost jejich jídelníčku prozkoumá Inža, a jak sám zjistí, není býložravec jako býložravec. Někteří spásají trávu, jiní okusují stromy a jsou i tací, kteří pijí květinový nektar. Inu, i býložravec může mít bohatý jídelníček.
Jak žijí ryby v zimě? Nevadí jim ledová voda? A co když voda zamrzne? Spí ryby přes zimu? Je možné, že se takové podmínky některým rybám líbí? Více nám poví náš odborník.
Zajímalo by vás, jaké by to pro nás bylo, kdybychom měli vyhrabávat ručně nory jako krtek, skákat po zadních jako klokan nebo běhat po nehtech/kopytech jako koně? A co vyzkoušet si létání jako třeba netopýr. Jak zjistí náš vědec Inža, tlapky zvířat jsou na to prostě lépe přizpůsobené než naše lidské končetiny.
Šunkové rolky se šlehačkou a křenem – to nemohlo chybět před lety na žádné slavnostní tabuli. Křen patří mezi nejostřejší brukvoviny a je patřičně štiplavý. Už dlouhé roky se u nás pěstuje jako koření i léčivá bylina. Roste také volně v přírodě, ale ten pěstovaný je lepší. A kdy ho sklízet? Na podzim, když jeho listy začínají hnědnout. V písku nám vydrží ve sklepě čerstvý až do jara.
Britského projektu Věda, umění a psaní se účastní děti, vědci, umělci a spisovatelé. Dva mladí vědci z Ústavu rostlinné fyziologie vytvořili projekt. Nejdřív dětem ukázali obrázky, které spolu zdánlivě nesouvisí. V laboratoři si vyzkoušeli, jak se z rostlin získává pigment, po přestávce se dětí ujali básníci a nakonec sochař.
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Jeden z prvních optických mikroskopů sestrojil Anthony van Leeuwenhoek. Tyto mikroskopy dokázaly obraz zvětšit až 500x. Anthony van Leeuwenhoek poprvé uviděl krvinky a bakterie a stal se tak objevitelem mikroorganismů. Jak funguje optický mikroskop vám objasní Dr. Michael Londesborough v pořadu Lovci záhad.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Přestože lidé nejsou žádní vodníci, je tělo dospělého člověka ze tří čtvrtin tvořeno vodou. Vodu máme ve svalech, v kloubech, v krvi a dokonce i v kostech. Bez vody by naše tělo chřadlo. A protože během dne spousta vody z těla odejde například pocením, musíme ji zase do těla dodat zpátky. Jaký je pro člověka vhodný pitný režim a jak pijí rostliny? To dnes zajímá Brďa.
Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat na pole. Řekneme si, co na poli roste a proč to pěstujeme. Také si představíme živočichy, které můžeme na poli pozorovat. Na závěr si ukážeme, jak vytvořit zvířátko pouze ze zeleniny.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.