Josef Švejk se stal ikonickou postavou a literárním typem. Co je to švejkování? Jak vnímali Haškovi současníci román Švejk a proč jej kritizovali? Jak Jaroslav Hašek ve svém románu pojal zobrazení první světové války? Kromě diskuse nad těmito tématy se podíváme i na několik ukázek z filmu Dobrý voják Švejk od Karla Steklého.
Pasáž pojednává o ději a hrdinech Vergiliova eposu Aeneis a o vzniku antických velmocí Kartága a Říma.
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se krátce zabývá knihou Ludvíka Vaculíka, autora manifestu za lidská práva Dva tisíce slov, Loučení k panně. Ludvík Vaculík hovoří o počátcích psaní svých deníků, motivaci k jejich psaní a vzniku díla.
J. A. Komenský se konečně dočkal také komiksového zpracování. Výstava připravená Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského v Praze představuje průřez osudy a dílem Komenského v přitažlivé formě nejen pro děti. Výstavou provází ředitelka muzea Markéta Pánková.
Pokojným proudem plyne život Jana Hlubiny, který žije se ženou a dcerou Slávkou v domku s výhledem na romantickou řeku. Neklid do jeho rodiny vnese abiturientský sjezd. Komorní inscenaci Měsíc nad řekou připravil s činoherci Moravského divadla jako host režisér a herec Zdeněk Černín, který je současně i autorem návrhů kostýmů.
V rozhovoru se spisovatelem a dramatikem Arnoštem Goldflamem se dozvíme, jakým způsobem píše své divadelní hry, co jej inspiruje k tvorbě a z jakého důvodu nedovolil změnit konec ve své divadelní hře Doma u Hitlerů, ze které uvidíme krátkou ukázku.
První výraznou ženskou autorkou detektivek v českém prostředí byla v šedesátých letech minulého století Anna Sedlmayerová. Proslavila se románem Pomozte mi, Terezo!, ve kterém uvedla do české literatury první vyšetřovatelku - ženu. V období normalizace Sedlmayerová publikovat nesměla, režimu se znelíbila románem Symbol zůstal mramorový. Tvorbu autorky charakterizuje literární historik Michal Jareš a policejní historik Radek Galaš přidává dobový kontext žen ve službách policie.
13 718
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.