21:23
V roce 1821 měl dvaasedmdesátiletý Johann Wolfgang Goethe za sebou bohatý a obdivuhodný život. Jako uznávaný básník, dramatik, filozof i politik nabyl světové proslulosti. Při pobytu v Mariánských Lázních se potkal se sedmnáctiletou Ulrikou von Levetzow a…zamiloval se.
Novinář a spisovatel Jakub Arbes proslul svými romanety, která byla ve své době úplně novým útvarem. Autor temných příběhů uměl bouřlivě žít a poznal lásku hned k několika ženám. Jeho city se promítly i do jeho díla. Za své kritické články se smíchovský rodák ocitl několikrát před soudem a jednou i ve vězení.
Plachý Vladimír Vašek, který proslul v naší literatuře jako bojovný slezský bard Petr Bezruč, to s ženami neměl lehké. Do konce svého dlouhého života se neoženil. Když potkal Fanynku Tomkovou, vášnivě se zamiloval, ale dívka jeho city neopětovala. A tak vznikla jedna z Bezručových básní, Labutinka.
Odvážný novinář, zábavný společník a oblíbený kumpán z kabaretu Montmartre Egon Erwin Kisch patří dodnes k neodmyslitelným postavám staré Prahy. Užíval si přízně mnoha obdivovatelek, ale jednu rodačku z Prahy skutečně a hluboce miloval.
Pasáž zábavnou formou popisuje osobnosti Václava Hanku a Josefa Lindu a vznik a spor o Rukopis zelenohorský a Rukopis královédvorský.
Divadelní hra "Lidská tragikomedie" Ladislava Klímy byla dlouho považována za nehratelnou. Divadlo v Dlouhé se o to úspěšně pokusilo, text zkrátilo o třetinu, což doporučoval i autor sám. Protože slovy režisérky Hany Burešové, déle čekat znamená se nedočkat.
Eugen Brikcius je jednou z významných postav české literatury. Od šedesátých let pořádal happeningy, později ve své vlastní literární tvorbě pracuje s nonsensem, jazykovými experimenty či prvky dadaismu a absurdity. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a nedlouho po jejím podpisu byl nucen odejít do rakouského exilu. Podívejte se na jeho osudy nejen před listopadem 1989, ale i po něm, kdy stále pokračuje ve své tvorbě a díky „druhému“ domovu pořádá v Praze akce nejen o pražské německy psané literatuře.
Přednáškový sál spolkového domu Ženského klubu českého se už za německé okupace stal divadelním prostorem. Na konci 50. let zde zahájilo svou činnost divadlo Semafor a od poloviny 60. let je sál spjat s Činoherním klubem. Na jeho historii i herce a herečky, kteří klubem prošli, vzpomíná jeden z jeho zakladatelů, režisér Ladislav Smoček.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.