portály České televize
menu

Často hledáte:

komunikace dýně geocaching záchranná služba keška

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Co o nás říká řeč těla

05:21

Co o nás říká řeč těla

Gestika, mimika, tón hlasu, postoj těla, dokonce i volba oblečení. Toto vše tvoří až 80 % našeho sdělení. Naučte se ji číst! Video nám například vysvětlí, jak poznat lháře, upřímný úsměv od neupřímného a co je to zrcadlení.

Z pořadu:

Gejzír Přehrát celý pořad

Témata:

Komunikace a sloh Lidská osobnost Sociální komunikace

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

ČJ a literatura Člověk a společnost Psychologie a sociologie

Klíčová slova:

komunikace neverbální komunikace mimika

Mohlo by vás také zajímat

Komunikace a sloh

Další videa
UčíTelka (4. tř.): Učíme se, jak zaujmout čtenáře
22:44

UčíTelka (4. tř.): Učíme se, jak zaujmout čtenáře

Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 4. ročníku, jak v textu vyhledat klíčová slova a důležité informace. Na začátku si vyluštíme, o čem příběh bude. Následně si ho společně přečteme a budeme v něm podtrhávat důležité informace. Závěrečné shrnutí proběhne pomocí klíčů.
UčíTelka (1. tř.): Píšeme příběh
22:53

UčíTelka (1. tř.): Píšeme příběh

Když děti učí telka! Pojďme společně se žáky 1. ročníku rozvíjet své pisatelské dovednosti. Před samotným psaním se na téma naladíme myšlenkovou mapou. Pak se naučíme, z jakých částí se příběh skládá, a poté s pomocí otázek vymyslíme příběh o vypadlém zubu.
UčíTelka (2. tř.): Tvořivé psaní a doplňovačky
24:00

UčíTelka (2. tř.): Tvořivé psaní a doplňovačky

Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku, jak napsat příběh, aby zaujal ostatní. Zajímavé věty si zdramatizujeme. Pomocí barvitých přídavných jmen se naučíme příběh vybarvovat, abychom si ho dokázali co nejlépe představit. Závěrečné doplňovačky nám v tom pomohou.
O kouzelné moci slovíček prosím a děkuji
10:36

O kouzelné moci slovíček prosím a děkuji

O kouzelné moci slůvek „prosím“ a „děkuji“ se dozvídají již nejmladší děti. V království etikety je však zapomněli, a tak nastal veliký problém – naservírované jídlo jim ze stolu mizelo. Co s tím? Klárka a Mistr E pomohli. Můžeme si s nimi zkusit i závěrečný kvíz. Pokud tedy víme, jak správně tato slůvka používat.

Lidská osobnost

Další videa
Život queer uprchlíků ve Švédsku
04:40

Život queer uprchlíků ve Švédsku

Švédská společnost je otevřená a tolerantní vůči různým typům sexuálních projevů. Její otevřený přístup k sexualitě ale neznamená naprostou volnost pro uprchlíky. Mohu ve Švédsku zůstat, když jsem LGBTQ? To je otázka, kterou si pokládají mnozí uprchlíci, kteří ve Švédsku žádají o azyl. Na přistěhovalectví je nejtěžší začlenění do společnosti a získání zaměstnání, zvláště pokud jste členem sexuální menšiny. (Video v cizím jazyce a s českými titulky.)
TBH 5. díl: Ukaž jim, že jsi silnější
11:21

TBH 5. díl: Ukaž jim, že jsi silnější

Mája, Nessa a Lukáš mluví o střeleckém útoku, který se odehrál na jejich škole, v televizním vysílání. Přišli jen popsat své pocity, nebo obvinit společnost z toho, jaký tlak na mladé lidi vytváří? A jaké nároky si na sebe vytváří hlavní postavy samy? Zapadnout, být milovaný a sledovaný. Někteří se pokusí žít i bez toho.
Třída dětí z okraje společnosti: Růženka
05:42

Třída dětí z okraje společnosti: Růženka

Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Sledujeme desetiletý vývoj introvertní Růženky, která krásně malovala. Jejím snem je přestat se bát mluvit a vyučit se v oboru kadeřnice.

Cesta k nevědomí Sigmunda Freuda
04:01

Cesta k nevědomí Sigmunda Freuda

Hlavním úkolem psychoterapie na konci 19. století bylo najít cestu k nevědomí. O tom, co se děje v mozku, se nevědělo nic a psychiatrické léčebny pouze uklízely nemocné stranou. Jde o dobu, kdy na scénu přichází vídeňský lékař a moravský rodák Sigmund Freud. Nejprve se zabýval hysterií. Zjišťoval, na základě jakých traumat se u někoho může rozvinout hysterická porucha. Proč člověk některé zážitky vytěsňuje a jakým způsobem to dělá? A kde v mozku nevědomí fyzicky sídlí? Jedním ze způsobů, jak zmapovat hlubší důvody duševních pochodů i našeho jednání, je cesta psychoanalýzy. Co to je? Pořadem provází lékaři Václav Mikota a Cyril Höschl.

Sociální komunikace

Další videa
Jak vznikl fakáč?
01:23

Jak vznikl fakáč?

Zdvižený prostředníček je univerzální gesto, kterému dnes připisujeme jasný význam. Nezájem, urážka, prostě odmítnutí. Význam tzv. fakáče v antickém Řecku byl ale původně úplně jiný. Video poodhalí, co v té době zdvižený prostředníček znamenal a jak se gesto rozšířilo daleko za hranice antického Řecka.
Rasismus a neonacismus v jedné české rodině
08:13

Rasismus a neonacismus v jedné české rodině

Ukázka by se mohla zdát být sehranou scénkou nebo parodií na rasismus, neonacismus a xenofobii. Bohužel není. Jsou lidé, kteří opravdu vyznávají stejné názory a sdílejí podobné představy. Jde o nenávist k jiným rasám, etnickým menšinám, k emigrantům a uprchlíkům. Touha po násilí i ochota naslouchat pochybným anonymním názorům na sociálních sítích a zároveň naprostá nedůvěra k oficiálnímu zpravodajství je zarážející. Tito lidé mají své vidění světa a za nic je nechtějí měnit. Ve výsledku bývají spíš směšní a často jde pouze o silácké řeči, ale nikdy nelze tyto nenávistné postoje podceňovat, natož podporovat. Upozornění: mluvený projev ve videu obsahuje vulgarity a vyjadřuje násilí.
PL
Etiketa: Konverzace
07:13

Etiketa: Konverzace

Na své okolí působíme z velké části tím, co a jak říkáme. Hovor je sice součástí lidské přirozenosti, ale vést vhodnou, přiměřenou a zajímavou společenskou konverzaci je schopnost, kterou si musíme vědomě osvojit. Pojďme si připomenout některé její důležité prvky, jako jsou volba tématu, hlasitost a tempo řeči, pohled do očí nebo usměrňování hovoru bez nutnosti skákat druhým do řeči.
PL
Dezinformace a sociální sítě
02:13

Dezinformace a sociální sítě

Dezinformace hrají důležitou roli v informační válce. Člověku, který je jim dlouhodobě vystaven a zároveň není dostatečně poučený a odolný, vkládají do vědomí škodlivé obrazy a názory, a to často ve prospěch cizí mocnosti. K šíření dezinformací se dnes v hojné míře využívají sociální sítě, především Facebook. V čem konkrétně spočívá hrozba a zneužitelnost sociálních sítí? Na to odpoví datový analytik František Vrabel.

ČT edu nejsou pouze videa

13 495

videí

756

námětů do
výuky

4 597

pracovních
listů

1 305

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání