01:58
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pohádky Boženy Němcové patří do zlatého fondu české literatury. Staly se námětem mnoha filmových zpracování. Ukázky z jednoho takového zpracování, pohádky Sedmero krkavců, provázejí debatu odborníků o této oblasti autorčiny tvorby, která je nejspíše nejpopulárnější částí jejího díla.
Literární vědci Jaroslava Janáčková a Ondřej Hausenblas se vyjadřují k osobnosti Boženy Němcové. Zazní zde i myšlenka, že Boženu Němcovou můžeme pochopit lépe než její současníci.. Protože ti mívali vůči její osobě různé výhrady, které z dnešního úhlu pohledu vypadají malicherně.
Divadelní hra Lenky Lagronové „Jako břitva“ prezentuje Boženu Němcovou jako výjimečnou a ve své době nepochopenou ženu. Není lehké být první. Ukázka z divadelní hry uvozuje shrnující pohled na Boženu Němcovou a její místo v české literatuře.
Milada Součková představuje jednu z nejzajímavějších českých spisovatelek 20. století, která však bývá v českém kontextu mnohdy neprávem opomíjena. Reedici jejího díla vydalo v roce 2010 nakladatelství PROSTOR, které za tento počin obdrželo cenu Magnesia Litera. Editor spisů Kristián Suda nám ve stručnosti představí tuto autorku i práci na vydání jejího kompletního díla.
František, hlavní postava televizního seriálu F. L. Věk natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, během svého studia často navštěvuje knihovnu, která shromáždila také mnoho režimem zakázaných titulů. Vitrína s popisem Libri prohibiti Františka přitahuje, proto neváhá využít příležitosti a tajně si vypůjčí studii Jana Amose Komenského.
Český spisovatel, autor románů a povídek z prostředí jihočeského venkova Jiří Hájíček byl za román Rybí krev roku 2013 nominován na cenu Magnesia Litera za prózu.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. V roce 1970 byla v Národním divadle odehrána činohra Bertolda Brechta Matka Kuráž a její děti, která se režimu poněkud vymkla z rukou. O inscenaci hovoří její režisér Jan Kačer.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.