01:58
Pohádky Boženy Němcové patří do zlatého fondu české literatury. Staly se námětem mnoha filmových zpracování. Ukázky z jednoho takového zpracování, pohádky Sedmero krkavců, provázejí debatu odborníků o této oblasti autorčiny tvorby, která je nejspíše nejpopulárnější částí jejího díla.
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Literární vědci Jaroslava Janáčková a Ondřej Hausenblas se vyjadřují k osobnosti Boženy Němcové. Zazní zde i myšlenka, že Boženu Němcovou můžeme pochopit lépe než její současníci.. Protože ti mívali vůči její osobě různé výhrady, které z dnešního úhlu pohledu vypadají malicherně.
Divadelní hra Lenky Lagronové „Jako břitva“ prezentuje Boženu Němcovou jako výjimečnou a ve své době nepochopenou ženu. Není lehké být první. Ukázka z divadelní hry uvozuje shrnující pohled na Boženu Němcovou a její místo v české literatuře.
Průvodci vedou Poutníka jakousi tajemnou chodbou do hlubokého kráteru, který vypadá jako nitro vyhaslé sopky. Nechtějí mu prozradit, kam jej vedou. Prý tam, kde je vrchol lidského důvtipu, rozkoš nad rozkoše. Místo, kde lidé přeměňují kovy na zlato. Jsou tam lidé, kteří mají elixír mládí i kámen mudrců a umějí člověku zajistit věčné zdraví i nesmrtelnost. Odhalí nakonec Poutník tajemství alchymistů?
Bohumil Hrabal „se představuje" jako reformátor české prózy a osobitý vypravěč „nemilosrdné reality" v dokumentárních záběrech a debatě hostů pořadu Historie.cs.
Kateřina Tučková se v rozhovoru vyjadřuje k otázce dramatizace prozaického díla včetně adaptace jejího románu Bílá Voda v Národním divadle v Praze. Adaptaci románu již zpracovalo také Městské divadlo v Brně, což nabízí možnost srovnání přístupu obou divadel k literární předloze. Za román Bílá Voda byla autorka oceněna Státní cenou za literaturu.
Martin C. Putna vzpomíná, jak v 80. letech přepisoval na stroji oficiálně zakázanou literaturu – například Znamení moci od Zahradníčka. Vysvětluje i tehdejší postoje neoficiálního prostředí a proč se českou katolickou literaturou začal zabývat. Nastiňuje její vývoj od konce 19. století až k Ivanovi Magoru Jirousovi. Věnuje se i současnému katolickému prostředí a radikálním katolíkům.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.