01:58
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pohádky Boženy Němcové patří do zlatého fondu české literatury. Staly se námětem mnoha filmových zpracování. Ukázky z jednoho takového zpracování, pohádky Sedmero krkavců, provázejí debatu odborníků o této oblasti autorčiny tvorby, která je nejspíše nejpopulárnější částí jejího díla.
Literární vědci Jaroslava Janáčková a Ondřej Hausenblas se vyjadřují k osobnosti Boženy Němcové. Zazní zde i myšlenka, že Boženu Němcovou můžeme pochopit lépe než její současníci.. Protože ti mívali vůči její osobě různé výhrady, které z dnešního úhlu pohledu vypadají malicherně.
Divadelní hra Lenky Lagronové „Jako břitva“ prezentuje Boženu Němcovou jako výjimečnou a ve své době nepochopenou ženu. Není lehké být první. Ukázka z divadelní hry uvozuje shrnující pohled na Boženu Němcovou a její místo v české literatuře.
Sugestivní svědectví o době po převratu v roce 1948, svém životě, názorech a postojích podal v poznámkách a deníkových záznamech český básník, prozaik, esejista a překladatel z ruštiny a angličtiny Jan Zábrana. Základem dokumentárního snímku Jistota nejhoršího se staly Deníky z jeho pozůstalosti představující jedno z nejvýznamnějších a nejpalčivějších svědectví o životě v tísnivých podmínkách minulého režimu.
V reportáži se vydáme po pražských stopách českého vlastence, filozofa, spisovatele, publicisty a skladatele Františka Vladislava Heka, národního buditele, který žil v letech 1769-1847 a stal se předobrazem hlavního hrdiny pentalogie A. Jiráska F. L. Věk z doby národního obrození. Zároveň se podíváme do míst, kde se natáčel stejnojmenný seriál České televize.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka a fotografa Igora Malijevského. Autor hovoří o tom, jako podobu by měla podle něj poezie mít a také dává do vztahu báseň a fotografii. Předčítá za hudebního doprovodu svou báseň U Zívalů, dále verše Míly Pachnerové a Petry Študlarové.
Divadlo Petra Bezruče v Ostravě uvedlo na scénu Proces Franze Kafky. Režisér Jan Holec při přípravě představení využil i multimediální prvky. Podívejte se, proč se uchýlil k tomuto přístupu.
13 369
749
4 560
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.