01:58
Babička Boženy Němcové je považována za jeden z knižních vrcholů v dějinách české literatury. Dílo, které se mnohým znelíbilo, protože bylo povinnou četbou žáků ve věku, kdy nemohli dílo pochopit ani posoudit jeho význam. Stalo se to i těm, kteří se později o Babičce vyjádřili v tom nejpochvalnějším smyslu. Podívejme se, jak na knihu nahlížejí různé osobnosti a nakolik se Babička stala inspirativním dílem...
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Pohádky Boženy Němcové patří do zlatého fondu české literatury. Staly se námětem mnoha filmových zpracování. Ukázky z jednoho takového zpracování, pohádky Sedmero krkavců, provázejí debatu odborníků o této oblasti autorčiny tvorby, která je nejspíše nejpopulárnější částí jejího díla.
Literární vědci Jaroslava Janáčková a Ondřej Hausenblas se vyjadřují k osobnosti Boženy Němcové. Zazní zde i myšlenka, že Boženu Němcovou můžeme pochopit lépe než její současníci.. Protože ti mívali vůči její osobě různé výhrady, které z dnešního úhlu pohledu vypadají malicherně.
Babička patří mezi základní pilíře české klasické literatury. Literární vědci Milan Horký, Ondřej Hausenblas a Libuše Heczková připomínají toto dílo z různých úhlů pohledu: Milan Horký hovoří o tom, jak Babičku vnímají japonští bohemisté, Ondřej Hausenblas nabízí možnost, jak chápat postavy humánní babičky a zavržené Viktorky, Libuše Heczková připomíná surrealistické pojetí Babičky s názvem Babička po pitvě. Závěr připomíná nezapomenutelné ztvárnění postavy babičky v podaní Jiřího Pechy. Babička se tak stává něčím důležitějším než jen hodnou stařenkou, dostává rozměry postavy s vlastní integritou a jasným postojem.
Divadelní hra Lenky Lagronové „Jako břitva“ prezentuje Boženu Němcovou jako výjimečnou a ve své době nepochopenou ženu. Není lehké být první. Ukázka z divadelní hry uvozuje shrnující pohled na Boženu Němcovou a její místo v české literatuře.
Eugen Brikcius je český filozof, básník a výtvarník. Pro některé je nesrozumitelný a jeho tvorba příliš neuchopitelná, pro jiné je naopak ikonou hrdinského života, počínaje jeho podpisem Charty 77 až po dnešní dobu, kdy nepřestává bojovat proti omezování lidských svobod, proti nevzdělanosti a diktátu materiálního světa.
Televizní zpracování novely Aloise Jiráska se odehrává na konci předminulého století na česko-německém pomezí, kde do rodiny, která inklinuje k němectví, přichází mladý vychovatel, nedostudovaný právník, aby připravil na české gymnázium malého chlapce, dědice statku. Přeje si to jeho otec, kdežto matka s českou výchovou nesouhlasí. Preceptor Hodoval prožívá na statku lásku k neteři statkáře a zároveň čelí intrikám, které znevažují jeho vlastenecké úsilí.
Historik Milan Drápala hovoří o osudech básníka a autora experimentální vizuální poezie Jiřího Koláře a o jeho postupné rozluce s komunistickým režimem. I jako sympatizant s novou dobou a moderním uměním se po únorovém převratu dostával do konfliktů s jinými komunistickými umělci, byl různě napadán a vylučován z řad literátů. Nakonec se od režimu naprosto distancoval.
Zdeněk Svěrák vzpomíná na působení v Československém rozhlasu a s tím spojené počátky Divadla Járy Cimrmana. Čím divadlo oslovilo většinu národa?
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.