07:50
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Ludvík Vaculík předčítá svůj fejeton Kopyrajt na život. Životy lidí si byly vždycky podobné. Přímořské životy rybářů, horské životy pastýřů, osudy žen. Jsi jeden z miliónu, ale nikdy to nikdo nikomu neřekne.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 1. ročníku, skřítkem Všudybýlkem a princeznou Dětěně, jak se správně čtou a píšou slabiky dě, tě, ně. V zábavných spojovacích a doplňovacích cvičeních si tuto dovednost procvičíme. V závěrečné básničce budeme navíc hledat i rýmy.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, se dnes už nedozvíme, každopádně je zábavné poslouchat, jak to být mohlo. Pověst Mluvící ryby nás přenese pod hladinu rybníka, kde se spolu jeho obyvatelé domluví, jak si poradit s rybáři, kteří je chtějí ulovit. Jestli se jim to podaří a kdo nakonec zvítězí, to zjistíte v tomto díle Báchorek blanického rytíře.
Vybraná pasáž je z pořadu Báseň v cizím bytě, který vznikl v roce 2005 ke stému výročí narození tohoto českého básníka. Dozvíte se, kdy Ivan Blatný napsal svou první báseň. Profesor Jan Šmarda, autorův vzdálený příbuzný, dále vypráví, jak se z Blatného již v dětství stal sirotek a jak to ovlivnilo jeho tvorbu. Video je doplněno ukázkami z autorovy tvorby.
Kouzelný strom Bajkovník kromě listů plodí i bajky. Tentokráte se nám v bajce rozhoří velký spor mezi sršni a včelami. Jak a kdo by měl vyřešit spor o plástev? A jaké z toho plyne ponaučení? Bajka je simultánně tlumočena do znakového jazyka.
Podívejte se na záznam představení z Žižkovského divadla k jubilejnímu výročí založení Divadla Járy Cimrmana. Představení je komponované jako psaní do nebe Ladislavu Smoljakovi, které je jednak osobní vzpomínkou Zdeňka Svěráka a také ukázkami připomíná slavné inscenace a osobnosti tohoto netradičního divadla.
Český spisovatel Josef Škvorecký, žijící od konce šedesátých let v Kanadě, a překladatel Paul Wilson hovoří o některých aspektech Škvoreckého románu Příběh inženýra lidských duší.
Historik a pedagog Dalibor Vácha hovoří o svém prvním románu Červenobílá, který vypráví o osudech československých legionářů za první světové války.
Tzv. pařížský zlomek Dalimilovy kroniky je vyzdoben překrásnými iluminacemi, které vznikly v dílnách italských mistrů. Jejich kvalita naznačuje, že rukopis jako celek musel být velice drahý a reprezentativní. Text a ilustrace k němu se týkají prvního českého knížete Bořivoje, jeho ženy svaté Ludmily, jejich vnuka svatého Václava, knížete Oldřicha nebo knížete Břetislava I. Zdobení stran včetně zlacených iniciál muselo být tehdy velmi nákladné, odborníci se proto domnívají, že objednávka musela vyjít z nejvyšších míst. Výpravné zadání latinského překladu si mohl objednat král Jan Lucemburský nebo jeho syn Karel, pozdější císař Karel IV.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.