02:41
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách po Iráku. Dostávají se i k oblastem, kde se ukrývají kurdští separatisté, kteří jsou ostřelováni tureckou armádou.
Velikonoce, pesach a ramadán. Tři posvátné okamžiky tří světových náboženství byly v roce 2023 v Jeruzalémě mimořádně neklidné. Došlo totiž k sérií střetů mezi izraelskou policií a muslimy v mešitě na tzv. Chrámové hoře. Střety se z Jeruzaléma přenesly dále. Izraelské letectvo podniklo letecké útoky v pásmu Gazy a v jižním Libanonu poté, co odtud byly vypáleny desítky raket na Izrael. Napětí v oblasti opět eskalovalo.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Když geografové poprvé v 19. století změřili nejvyšší horu světa, byla podle nich 8840 m vysoká. Od té doby už byl Mount Everest přeměřován několikrát. Vždy se výška trochu lišila, a to i v závislosti na tom, jestli se započítávala sněhová čepice na vrcholu hory. Měření z roku 2020 uvádí, že nadmořská výška nejvyšší hory světa je 8848,86 m. Jak se vlastně hory měří? Jak se počítá jejich výška? Na tyto otázky odpoví odborník ze stavební fakulty brněnského VUT profesor Viliam Vatrt.
Arménie je považována za první zemi na světě, která přijala křesťanské náboženství. Stalo se tak již v roce 301 po Kristu. Díky tomu je doslova poseta vzácnými skvosty – starobylými kláštery, které vznikaly již v době starověku a raného novověku. Kláštery bývaly středisky arménské vzdělanosti a přečkaly arabskou nadvládu i éru Sovětského svazu.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.