02:41
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách po Iráku. Dostávají se i k oblastem, kde se ukrývají kurdští separatisté, kteří jsou ostřelováni tureckou armádou.
Katar se při přípravách světového šampionátu ve fotbale ocitl v roce 2013 pod palbou kritiky světových médií, že zahraniční dělníky zneužívá při stavbě stadionu. Dělníci nedostávali měsíce svůj plat, bydleli v přeplněných ubytovnách často bez elektřiny, s přetékajícími odpady a záchody. Této praxi se říká kafala, podle ní nemůže dělník opustit práci ani vycestovat bez souhlasu svého šéfa. Pořadatelé se ale brání, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili. Situaci komentuje geografka Eva Janská.
Jaké jsou důsledky válečného konfliktu nazývaného „válka o Náhorní Karabach“? Jak se žije uprchlíkům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů a zahnáni do cizí země?
Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří a patří mezi oblíbená potápěčská místa. Typické živočichy si můžeme prohlédnout v mořském akváriu. Od Rudého moře se vydáme k Mrtvému moři, které je nejníže položeným místem na Zemi. Hladina tohoto jezera postupně klesá, a tak jsou proto připravovány projekty, jak jej zachránit od vyschnutí.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.