portály České televize
menu

Často hledáte:

čtení s porozuměním maturita z češtiny povinná četba k maturitě autoři k maturitě

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Konspirační teorie '89: Agent provokatér?

03:25

Konspirační teorie '89: Agent provokatér?

Události kolem listopadu 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Významným okamžikem sametové revoluce bylo údajné úmrtí studenta Šmída při policejním zásahu na Národní třídě. Rozšíření této informace působilo jako rozbuška, která spustila revoluční vlnu. Ukázalo se však, že roli mrtvého studenta sehrál agent StB Ludvík Zifčák. Kdo ho úkoloval a do jaké míry bylo vše připraveno, na to stále neexistuje jednotný názor.

Z pořadu:

Konspirace 89 Přehrát celý pořad

Témata:

Stát Demokracie Moderní doba - české dějiny

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Dějepis Právo a politologie

Klíčová slova:

dějiny Československa Československo komunistický režim demokracie historie moderní dějiny sametová revoluce stát československé dějiny demonstrace Státní bezpečnost manipulace listopad 1989 násilí 17. listopad policie dezinformace studenti převrat konspirační teorie

Mohlo by vás také zajímat

Moderní doba - české dějiny

Další videa
Katoličtí kněží v komunistickém vězení
03:49

Katoličtí kněží v komunistickém vězení

Řeholníci a řeholnice byli pro komunistickou společnost občany druhé kategorie. Po zrušení klášterů na začátku 50. let strávili většinou několik let v internačních táborech. Posléze skončili nejčastěji v dělnických profesích, protože k duchovní službě neměli až na výjimky přístup. Mnozí byli uvězněni a někteří ve vězení i zemřeli. Postavení katolických kněží ve vězení mělo určitá specifika a pro další vězně se stávali záchytným bodem a morální autoritou.
První reportáže v Československé televizi
03:43

První reportáže v Československé televizi

Vraťme se ve zkratce k počátkům televizní reportáže. Jak vypadaly první reportáže zahraničních televizních stanic a Československé televize? Nahlédněte do televizní historie a podívejte se například na první přesun nemovité památky v tehdejším Československu.
Pohraničí po Mnichovské a Postupimské dohodě
02:25

Pohraničí po Mnichovské a Postupimské dohodě

Národnostní složení českého pohraničního území výrazně ovlivnily dvě dohody. Nejprve v roce 1938 Mnichovská dohoda a posléze v roce 1946 Postupimská dohoda. Nejdříve museli odejít Češi, poté Němci. Zásadním způsobem se tak změnilo národnostní složení českého pohraničí.
Reflexe Anticharty
25:02

Reflexe Anticharty

Rok 1977 není jenom rokem Charty, ale i rokem provolání Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, tzv. Anticharty. Kampaň proti disentu byla jedním z vrcholů normalizace. Mnozí představitelé tehdejšího veřejného života jejím podpisem deklarovali podporu komunistické straně a její politice. Jak svůj podpis někteří z nich vnímají po letech? Šlo to vůbec odmítnout? Podívejte se na reflexi zpěváka Michala Prokopa, novináře Karla Hvížďaly a hudebníka Františka Ringo Čecha.

Demokracie

Další videa
PL
Retribuční dekrety a lidové soudy
05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.
PL
Volby
04:18

Volby

V demokratických volbách si lidé volí své zástupce do různých úřadů a funkcí. Orientovat se ve volebních kampaních politických stran a umět si správně vybrat, koho volit, však není snadné.
Podstatští a zámek Litenčice
08:14

Podstatští a zámek Litenčice

Seznámíme se s osudem zámku v Litenčicích: od krátkého historického přehledu přes smutný osud zámku i rodiny Podstatských po roce 1948 až po navrácení majetku díky restitucím. Zámek byl sice v katastrofálním stavu, ale rodové pouto a závazky jsou silné, proto se současní majitelé rozhodli dát své sídlo do pořádku. Srovnávací záběry hovoří za vše.
Čínské utlačování Ujgurů
06:56

Čínské utlačování Ujgurů

Na západě Číny daleko od velkých měst se rozkládá provincie Sin-ťiang, v níž žije 12 milionů Ujgurů. Komunistický režim toto muslimské etnikum krutě utlačuje pod ideologistickou zástěrkou převýchovy. V exkluzivním rozhovoru s čelní představitelkou ujgurského exilu se dozvíme o metodách čínského útlaku, pracovních táborech, do nichž jsou mnozí Ujgurové zavíráni, šikaně a dalších příkladech porušování lidských práv v provincii. Proč svět ignoruje jejich diskriminaci? Podívejte na rozhovor Jakuba Železného.

Stát

Další videa
PL
Politika jedné Číny: Tibet a Tchaj-wan
09:24

Politika jedné Číny: Tibet a Tchaj-wan

V souvislosti s Čínskou lidovou republikou se v mezinárodních vztazích objevuje pojem „politika jedné Číny“. Zjednodušeně řečeno to znamená, že Čína neuznává nezávislost některých autonomních území a totéž vyžaduje i od zahraničních partnerů. V té souvislosti se nejčastěji hovoří o Tibetu a Tchaj-wanu, podíváme se proto podrobněji na jejich stručný historický a politický vývoj. Odborníci pak vysvětlí, jak se to má s důsledky nedodržování principu jedné Číny v praktické politice.
Vznik samostatného Československa
04:06

Vznik samostatného Československa

Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
PL
Svátek 28. října v letech 1945 až 1988
09:59

Svátek 28. října v letech 1945 až 1988

Po osvobození byl 28. říjen oslavován nejen jako vznik samostatného Československa, resp. jeho obnovení po 6 letech okupace, ale také jako vykročení novým směrem. A skutečně, následující desetiletí české historie se pod vlivem Sovětského svazu ubírala směrem naprosto nevídaným. Roku 1951 se ze státního svátku stal den pracovního klidu a nadále se v tento den oslavovalo znárodnění, ačkoli znárodňovací dekrety byly vyhlášeny o několik dní dříve. Za normalizace se z 28. října stal už jen památný den a jako státní svátek byl obnoven až v roce 1988, a to jako den nezávislosti.
PL
Státní svátek 28. října za první republiky
09:11

Státní svátek 28. října za první republiky

28. říjen je státním svátkem, kterým se připomíná vznik Československa. A to přesto, že 28. října 1918 nebyla ještě vyhlášena československá republika, ale jen československá samostatnost. Každá přelomová historická událost probíhající v čase však potřebuje jeden den jako symbol. Jak byl svátek oslavován za první republiky? Spontánně a důstojně, s vojenskými přehlídkami a pietními akty. Jako významný den byl hodnocen napříč celým politickým spektrem a také na Slovensku, i když pro Slováky byl důležitější 30. říjen, kdy byla přijata Martinská deklarace.

ČT edu nejsou pouze videa

12 754

videí

716

námětů do
výuky

4 325

pracovních
listů

1 206

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání