04:05
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Velké předělové pohoří je oblastí předělu toků směřujích na východ a jih do oceánů i nížin a pánví ve vnitrozemí. Jakým způsobem Australané proměnili poušť v nejúrodnější australskou oblast? A jaká je zde typická fauna?
Krkonošské louky nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Víte například, že louky pokrývají necelých deset procent rozlohy Krkonoš a je to prostředí vytvořené člověkem?
Mají psi talent na tanec? Pojďme se společně podívat, jak pes pod vedením psovoda provede sérii pohybů v rytmu hudby. Dog dancing pochází z Velké Británie. Zvládne ho každý pes? V tanci se psem je povoleno mnoho povelů, třeba chůze po zadních nohách, ale důležité je, aby pejsek byl již dospělý s dobře vyvinutými klouby.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Stručné vyprávění o tom, kde a jak obilí roste a jak se zpracovává.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Pojďme se spolu s kamerou zatoulat do Krušných hor a navštivme cínový Důl Mauricius. Jedná se o významnou památku zařazenou na seznam UNESCO. Zjistíme, že důl měří až 1,5 km a vznikl propojením několika štol. Uvážíme-li, že dříve horníkům trvalo celou směnu posunout se o dva centimetry, oceníme jeho velikost. Jak to v takovém dole se stálou teplotou 7 stupňů vlastně vypadá?
Historie 42 000 km značených tras pro pěší turisty započala v roce 1889. Vydejte se spolu s námi po první ze značených stezek, která vede z Karlštejna ke Svatému Janu pod Skalou. Dozvíte se, co všechno značkaři potřebují, a nahlédnete do krásné krajiny Karlštejnska.
Má se stát Kokořínsko Máchův kraj chráněnou krajinou oblastí? Posuďte sami. Diskuze, které se na toto téma vedou, předkládají důkazy, proč rozhodně ano. V této jedinečné oblasti se nachází na 60 druhů rostlin a unikátních živočichů. Neopomenutelnou památkou je Máchovo jezero nebo hrad Bezděz. Sám Mácha tuto oblast mnohokrát navštívil a tento kraj zařadil do svých děl.
„Když v Africe něco zdechne, ne každý se toho lekne.“ Někdo je dokonce rád, jako třeba právě sup. Ne nadarmo se mu říká mrchožrout. Přestože svým dvoumetrovým rozpětím křídel by mohl konkurovat nejednomu dravci, sám nic neloví. Pouze si počká na zbytky. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Jak Modré hory získaly své barevné jméno? A proč jsou tak trochu vzhůru nohama? Čím jsou speciální stromy blahovičníky? A jaké zvíře žije v symbióze s blahovičníky?
Dnes se dozvíme spoustu zajímavostí o stromech. Víte, jak žije strom? Jak dopravuje vodu a živiny z půdy až k horním lístečkům? A kteří živočichové mají ve stromech svá obydlí? Uvidíte, jak se různé dřeviny zpracovávají a čím se navzájem odlišují. A můžete si vyzkoušet „kouzlo“ s citrónovou šťávou.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
12 302
677
3 965
1 119
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.