23:09
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku rozpoznávat podnebné pásy naší planety. Prozkoumejme, v kterém pásu se co pěstuje a kdo zde žije.
Pojďme se společně podívat na video o luskounech. Na třetí sobotu v únoru připadá světový den luskounů, který upozorňuje na jejich ohrožení. Luskouni se dožívají přibližně třinácti roků, jsou ale velice náchylní k nemocem. Chovatelé v pražské zoo s nimi pracují v rukavicích a s respirátory. Luskoun je samotářský noční tvor, který se živí mravenci a termity. Jelikož nemá zuby, svou hmyzí potravu polyká celou.
Čolek velký dorůstá asi 20 cm a podobně jako někteří další obojživelníci patří mezi kriticky ohrožené druhy. Většina rybníků je využívána k intenzivnímu chovu ryb, a to je pro čolky nepřekonatelná konkurence. Ještě štěstí, že někteří vlastníci rybníků nedávají rybí obsádku a podporují přítomnost dalších druhů organismů.
Nejdůležitější částí hospodářova roku jsou žně. Na začátku minulého století se kosilo pouze ručně. Nyní nám s touto prací pomáhají kombajny. Jak průměrně dlouho trvá posekat pole o velikosti 5 hektarů ručně kosou a jak dlouho kombajnem? To se dozvíte v tomto díle.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.