03:13
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak změřit sedmimetrového a téměř 40 kg vážícího hada, který se brání a má ohromnou sílu? Rozhodně na to člověk nemůže být sám. Anakondy jsou mohutní, ale velmi zajímaví plazi, kteří si zaslouží naši pozornost.
„Řekla řeka řece, je krásné plout přece.“ Dnešním dílem doslova proplujeme. Vydáme se po známých afrických řekách až k Viktoriiným vodopádům. O těch se říká, že je to dým, který hřmí. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Víte, kdo je považován za nočního krále Afriky? Je to tato nenápadná okatá opička jménem komba. Jedná se o hodné stvoření žijící v mopanové buši. Vypadá jako naše veverky a možná byste se s ní chtěli kamarádit. Nazapomínejte, že to jsou divoká zvířátka a na svoji hygienu zrovna nedbají. Komby si značkují nejen území, ale i samy sebe. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Přestože džungle zabírá pouze 6 % povrchu planety Země, žije v ní více než polovina všech zvířat a rostlin. Vysvětlíme si, kde všude džungli najdeme, jaká v ní žijí zvířata a jak nazýváme její lidské obyvatele. Dozvíme se také, jak působením člověka džungle trpí.
Odkud mandle pocházejí, nikdo přesně neví. Jisté je, že si na nich pochutnávali staří Egypťané i Řekové. Lidé brzy přišli na to, že jsou zdravé a výživné. V Itálii je dokonce při obřadu drží v dlani novomanželé, aby jim přinesly štěstí. Pokud si myslíte, že je to ořech, pak se mýlíte. Je to jádro z pecky mandlovníku, který je příbuzný spíše broskvoni nebo meruňce.
Terčin zvířecí svět a její ekopříběh nás seznámí s tím, co můžeme dělat pro ochranu výra velkého, pokud ho ruší v hnízdišti lidé.
Pod hladinou horské říčky bují čilý život. Horský siven je náročný na množství kyslíku, ale nevadí mu omezený přísun potravy. Je ozdobou místních vod, jedinou rybou, která se na horním Labi v současnosti trvale udrží.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Takzvané rojení včel je jev, který je součástí včelího rozmnožování. Stará včelí matka opouští společně s částí dělnic létavek úl a hledá si nový domov. V původním úlu se z matečníků rodí královna nová. Včely nejsou za normálních okolností při rojení pro člověku nebezpečné. Potkat však na zahradě hučící včelí roj je pro laika bezpochyby zážitek.
Co je to milodón? A kde se ho hledat? Mělo jít o pravěkého tvora. Něco mezi ještěrem, lenochodem a medvědem. Jak vypadá místo výskytu tohoto pravěkého tvora? Dnes víme, že milodón vyhynul zhruba před 10 000 lety. V té době oblast obýval i člověk.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.